neděle 31. srpna 2014

Klepadla, kliky

Při vandrování po Evropě a přilehlém okolí můžeme při troše snahy vidět různá klepadla, kliky, držátka a udělátka, můžeme jimi dát vědět, že jsme ,,za dverami,,....
milé KOČKY,
moc mě baví si je fotit.....




























































































sobota 30. srpna 2014

Hrob lodí

Také lodě někdy končí, a to je především u těch dřevěných docela zajímavá podívaná:
co tomu,
milé KOČKY,
říkáte?




pátek 29. srpna 2014

Dubrovník

Dubrovník je krásný, jak jistě víte,
milé KOČKY,
pokaždé jiný, zdálky, zblízka, získá si vás.
Při procházce po hradbách můžete nahlížet do dvorků a lecos také vidíte okolo, v moři....
je to nejhezčí město Chorvatska, tuším....
( zapsané v UNESCO )...
a neméně zajímavá je jeho historie.










































































































































čtvrtek 28. srpna 2014

Oblíbené fotky

Mám oblíbených fotek několik,
mé milé KOČKY,
tyto patří mezi ně:
( v renomovaných fotočasopisech bych nezabodovala, tam vyhrávají různé šmouhy a rozmazané fotky, takové jsem fotila ve druhé třídě při jízdě vlakem, ještě se sazemi v očích )















































































středa 27. srpna 2014

Ještě ve Varech

A jak vidno z foteček, koně vědí, jak se tvářit do aparátu:
a milé KOČKY,
nejen ve Varech!






















































úterý 26. srpna 2014

Karlovy Vary

Časné jaro v Karlových Varech, to není filmový festival, to není Pupp,
milé KOČKY,
chtěla jsem se po dlouhé době do Varů zase jednou podívat, netlačit se mezi lidmi,
proto jsme přijeli do lázní dost brzy ráno, počasí nám přálo a pěkně jsme se prošli, od Poštovního Dvora až k Termálu a zase pěkně zpátky.
Jela jsem do tohoto zajímavého města s divnou pověstí poté, co jsem se zájmem přečetla útlou knížku Zdeňka Šmída,
Mé staré dobré Vary, aneb, Váš žoviální průvodce pitím i žitím -
více známého knihami o vodácích, Proč bychom se netopili a dalších...doporučuji...za dlouhých zimních večerů pod peřinou, se Šmídem!
Tuto zimu jsem mu věnovala hodně času! oprava, jeho knížkám...zmákli jsme spolu Mexiko, Německo....
dobře jsem se bavila.
Do KV jsem jezdívala na služebku za totáče, ale nyní je to jiné...já jsem zestárla, Vary omládly, jen ti r....i zůstávají.....stejní.
nicméně, takhle to tam bylo letos:


































pondělí 25. srpna 2014

V Mostaru

Při pobytu v Tučepi jsme dostali nabídku výletu do Mostaru, nadchlo mě to a jeli jsme.
Notoricky známý most samotný fotogenický určitě je, jak dokládají přiložené obrázky, ale situace při průjezdu hranic a v samotném Mostaru se mi příliš nelíbila, je tam dosud cítit nevraživost, známky válečného konfliktu jsou stále ještě patrné na budovách, atmosféra tísnivá, snad jednou to bude lepší. Nicméně jsem ráda, že jsem se tam podívala.
( před časem jsem shlédla v TV film o rekonstrukci zdejšího mostu po jeho vyhození do povětří za války, nějakou roli v jeho obnovení měl i princ Charles )
Zde,
milé KOČKY,
máte Mostar jako na dlani:






































































































neděle 24. srpna 2014

Dovolená s vnučkami

Sobotka a Kost, to není,
milé KOČKY,
žádná senzační a choulostivá historka kompromitující současného premiéra, lascívní pikantnost hodna bulváru...
nýbrž místa v Českém Ráji, působiště naší letošní nedávno skončené dovolené s vnučkami.
Navštívili jsme a poběhali, pofotili, zmíněné půvabné městečko Sobotku, lovecký zámeček Humprecht, vesnici s nádhernými fotogenickými statky Vesec, údolí Plakánek, hrad Kost,
Troskovice a jejich Muzeum panenek a medvídků, hrad Trosky ...neboli odevšad viditelné Babu i Pannu, zajeli jsme do Nové Paky, na hrad Pecku a hrad Kumburk, kolem hradu to sice momentálně vypadá nevábně, ale výhled z věže znamenitý,(Bradlec jsme vynechali), dali si oběd v městečku Železnice, pokochali se v Jičíně, potkali Manku a Rumcajse...
sledovali jsme ten Český Ráj z rozhledny na Kozákově i na kopci Tábor....podnikli jsme výšlap po zeleném okruhu v Prachovských skalách...ještě teď mě bolí nohy...
přidali jsme Hrubý Rohozec, Dlaskův statek v Dolánkách....poseděli u splavu...
a ve volných chvílích?...opékání buřtů, plavání v rybníku, čtení knížek, vnučky si vedly deník....
uteklo to jako voda....
nastává čas na plánování další dovolené, ať žije dovča 2015....
Postřeh - jak vnučky rostou, a já výkonostně zaostávám, začínáme si navzájem stačit.....
a jedna na konec: odpoledne ve skalách bylo tolik lidí, že se nedalo pomalu projít úzkými průchody, naše výprava šla, naštěstí, do skal už ráno...
































































































































































































sobota 23. srpna 2014

Šedesát šest

Letos v únoru, v den mých narozenin, nekonal se žádný dort se svíčkami, tak velký, aby se na něj požadovaný počet svíček vešel, však taky sfoukávat tolik svíček by dalo práci, a já žádné zbytečnosti vědomě už nedělám,..asi.
Ale dočetla jsem se, že dvě šestky jsou divné číslo a já, po půl roce zkušební doby, mohu potvrdit, šedesát šest je dábelsky pěkný věk, všem vám,
milé KOČKY,
doporučuji dožít se toho, člověk už nemusí spoustu věcí tolik řešit, může si dělat co chce, tak třeba může číst v posteli do čtyř do rána, může jít na procházku v jedenáct večer, může vyprávět vnoučatům, pokud si něco ještě pamatuje, historky ze svého mládí, vzpomínat na pikantnosti ze svého středního věku a může si říkat, vlastně se mám krásně, třebas právě prší...
Může zapomenout na neblahé události, na křivdy, které se mu staly, může se smát, kdy chce...třeba jen proto, že svítí sluníčko a je krásně.
Netrhá už lístky kopretin..má mě rád, nemá mě rád...i když kopretiny do vázy určitě ano!
Může směle jihnout nad jemností sněženek, kochat se barvami tulipánů, opíjet se vůní konvalinek, lip, jasmínů, lilií, a vědět své, že nejhezčí vůně jsou : vůně posekané trávy, jehličí borovic a nepřekonatelná vůně moře.
Život je báječný...
Každých pět let se setkáváme se spolužačkami z gymplu a nechce se nám věřit, že už je to tolik let po maturitě a přitom jsme takové pěkné baby.
(třeba jen potřebujeme nové brýle?)
Byly jsme holčičí třída a tak si zveme také ,,vedlejší,, - klučičí třídu a připadá nám, že ti chlapi ( ne všichni ) zfotrovatěli a my holky se pořád držíme...(jak dloho ještě se nám bude dařit kamuflovat neduhy a vady na kráse?)
Já osobně si pochvaluji, že navzdory nepříliš zdravému stylu života a péči lékařů tady stále ještě jsem a ráda bych se dožila 77, 88, a možná i těch 99let.To bude svíček!
(divné zvěsti kolují i o číslech 69 a 96)...
Nezapomeňte mi pak popřát, milé KOČKY, k stým narozeninám.
Mám ráda květiny, čokoládové bonbony, drahé šperky, kožešiny a zahraniční zájezdy, tak se ukažte, hihi.....
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
pozn. pod čarou:
co si neudělám, nemám, i vyfotit se musím sama...
zde model: Stará želva


































pátek 22. srpna 2014

Chorvatské foto

Jelikož mám z Chorvatska pěkných foteček spoustu, nebudu lakomá a nějaké zde zveřejním:
snad si je,
milé KOČKY,
rády prohlédnete...
tady je např. obligátní Makarská...






































































čtvrtek 21. srpna 2014

Ještě v Ch.

Tak, jak se vám líbí?
milé KOČKY,
v Chorvatsku u moře?...




































































středa 20. srpna 2014

Trogir Chorvatsko

Seznamte se,
milé KOČKY:
Trogir - má něco do sebe, poblíž je letiště, tak při procházce létají nad hlavou přistávající letadla, okolo kotví lodě a z pevnosti máte městečko jako na dlani....































































































































úterý 19. srpna 2014

Chorvatsko

Je spousta lidí, kteří jezdí do Chorvatska každé léto, na jedno místo, jiní zase místa v Ch. střídají a pokaždé jsou spokojení, a je mnoho lidí, kteří dovolenou v Ch. opovrhují a mají k Chorvatsku výhrady, já patřím tak trochu do skupiny, která začala do Ch. jezdit dost pozdě, až v r.1999 a od té doby jsem tam byla 10x...pokaždé jinde a nestěžuji si. Domluvím se tam, počasí a moře se mi líbí, cena za služby a ubytování přiměřená, a pokud si každý rok střihnu ještě jeden poznávací zájezd do západní Evropy, tak proč ne?
Milé KOČKY,
dovolím si několik obrázků, z mých pobytů v Ch.