Už při volbě rubriky mám s tímto článkem potíže, kam to zařadit: do kuchyně?, do výletování? ale ne, nápadník to bude!...
Milé KOČKY,
jistě vás napadne, že jsem tento článek psala pod vlivem, v dubnu a houbaření? ale je to správně a hned vysvětlím:
v létě, KDYŽ ROSTOU, jsem přeci v lesích, brázdím lesy od Vimperka k Frýdlantu, od Slavonic k Chebu, sbírám, čistím, krájím, smažím, suším, nejprve každý nález pofotím, poté přesunu do košíku a pak se kochám představami, co z úlovku vytvořím.
Nejčastěji skončí houby v bramboračce nebo ve smaženici...to si obzvlášť pochutnáme, ale po ní někdy uvažuji, zda ty růžovky opravdu měly plisované sukýnky, a doufám pevně, že to není poslední smáža v životě.
Nejvíce mě irituje, když je v lese pouze plno hřibů hořčáků, to se neznám, víte, jak jsou hezké? ale - že se nedají sníst?
A proč to píšu nyní a ne v létě? to nebudu mít pro samé houbaření na blog čas, také musím na borůvky a jiné lesní plody, však to dobře znáte, potkáme se pod Bezdězem s modrými pusami a na blog půjdeme v lepším případě po prázdninách.
