Na své slepice a kohouty už mám vysněnou polici!
visí na zdi a je důkazem, že zázraky se občas dějí!
Manžel mi ji celkem ochotně smontoval a
milé KOČKY,
ani moc nenadával.
Vím, jaké to pro něho bylo trauma, nemá rád změny v bytě a já se ( pro něho ) nenadále a bez varování
( dle mé verze - po zralé úvaze a po delším, až několikaletém uvažování ) dala v kuchyni do strhávání tapet, malování, natírání a přestavby - rozumějte postrkování kredence jinam - zkrátka týden u nás vládl zdánlivý chaos a binec,
( měla jsem to pod kontrolou ), dokonce jsme se i normálně stravovali, i když do postele jsme chodili úzkou uličkou lemovanou talíři, hrnci, nábytkem všeho druhu...romantika v pozdním věku,
ale už je vše v pořádku a fungujeme dál, díky.....
ještě to přijde přerovnat...
...tohle je první verze...
