Stařenky.
Aby nevznikla mýlka, nejedná se o moje babičky, Annu z Čelákovic, ani Marii ze Strakonic, potažmo z Vlachova Březí,
milé KOČKY,
jde o lampičky, rozestavěné u nás různě po bytě,
dnes ráno jsem byla sama doma ( chvíli ) a jak jsem se tak kolem sebe rozhlížela, zjistila jsem, že spoustů roků tady nemám jen já, ale i mnohé naše věci.
Jo, jasně, taky bych ráda nakupovala a pořizovala věci nové, moderní a vhodné barvou i provedením, jenže mi je líto ty staré vyhodit,
a!!! - jak znám pana L., asi by mi to neprošlo.
Tak s těmito staruchami budu dál v různých koutech svítit, nedá se nic dělat.
Konec konců, mne taky nikdo nevyhazuje jen pro vyšší věk!
Před časem jsem panu L. koupila k narozeninám lampičku na psací stůl, s takovou klipsou na připevnění a jakoby zářivkou - - říkám si, bude se mu pod ní pěkně kutit, přeci jen už má oči věkem unavené, a co se nestalo? - lampička se brzy rozbila, výrobce to chytře udělal z plastu! a já si to při nákupu neuvědomila!!!,
a tak si nyní novější lampa hoví někde v krabici ve sklepě a ta stará slouží dál.
Máme šrámy, já i ony, ale, co už?
Jsme zatím relativně v dobré kondici.
