Bože, jak jsem ráda, že žiju tady a teď,
a ne třeba někde, kde jedí smažené brouky a kobylky,
protože!,
milé KOČKY,
můžu si dát meruňkové knedlíky a opravdu si pořádně pochutnat!!!!
a taky, že jo...
jak si je uvaříme, tak si je sníme a ještě dobu se pak oblizujeme....
( bohužel fotky vznikly už dost pozdě, kdy bylo téměř snědeno....)
z tvarohového těsta....
pár ,,sirotků,, bude ještě k večeři.....
