středa 31. května 2017

Na nebi

Jak jsem již párkrát psala, občas se díváme s mladší vnučkou na oblohu,
vymýšlíme, jako co vypadá mrak,
a pokud vidím něco zajímavého, občas to i vyfotím:
jako tady,
milé KOČKY,
no,
není to neobvyklé?




úterý 30. května 2017

Rozhovor

Počkej chvilku, až turisté odejdou,
pak ti to dovyprávím.

Milé KOČKY,
není Kozel jako kozel.

pondělí 29. května 2017

Ruku v ruce

K městu Chebu ještě něco málo:
milé KOČKY,
O Valdštejnovi a jeho zavraždění v Chebu nebudu referovat,
jednak jsem to neviděla a druhak to už každý ví...
většina z vás jistě zná,
že městem protéká řeka Ohře,
že je zde také ojedinělý hrad,
( na ten jsme ovšem tentokrát dojít nestihli ),
město má bohatou historii...
spousta lákadel je také v nedalekém okolí,
o tom ale jindy.
( v jedné výloze se mi líbil obraz )

- tak tento příspěvek pro blog jsem si předpřipravila a v neděli dopoledne jsem, jako vždy, shlédla Toulavou kameru v ČT 1,
a jako již tolikrát, ruku v ruce se mnou i pořad Toulavka, můj oblíbený - šel ,,do Chebu,,...takže!!! -
milá Jano,
jelikož jsem tě na hrad v Chebu tentokrát nevzala, v Toulavce v opáčku ho uvidíš a podíváš se i na rozhlednu a na cyklostezku kolem Ohře.
dost mě to rozveselilo...






















neděle 28. května 2017

Květena

Pár snímečků pro vás,
milé KOČKY,
ze včerejšího výletu do Ašského výběžku, resp. do Frantovek:
kvetlo kde co,
kaštany, akáty, rododendrony, azalky, kosatce, růže a jasmíny,
plevel u cest v příkopech, vlčí máky u trati,
moc hezké to bylo.
Potkali jsme p. Dr. Uzla, na živo vypadá stejně, jako v TV.
Pěkné - ještě květnové - dny přeji všem.

























Čerstvé dojmy

Vrátili jsme se dnes až pozdě, ale ještě sluníčko svítilo...
Včera večer jsme zvažovali tři varianty výletu,
ale - nakonec jsme se rychle domluvili, dnes ráno po šesté hodině odjezd...směr západ.
My s mužem, kolegyně Jana, auto...
První zastavení Andělská Hora...nahoře se pracovalo, výhled skvostný...
Pokračovali jsme na Chlum Sv.Maří...bývalá paní průvodkyně již tam není, škoda,
dostalo se nám volného pohybu po areálu, i tak to bylo fajn.
Milé KOČKY,
pak jsme vzali Janu na Soos,
ale lidičky, na mne to dělá dojem, že se ,,tam,, pomalu už nic neděje, sucho a chabé přírodní pochody - kdeže jsou ty velké fumaroly a ,,vařící,, se bahno ...které si pamatuji z mé první návštěvy kdysi, před lety.
Oběd jsme si dali v půvabné vesnici s rázovitými statky a názvem Nový Drahov...
Vyžádala jsem si přejezd do Skalné, na samé hranici s Německem...
tady velmi starý hrad Vildštejn - který se po letech, kdy jsme tam byli naposledy, hodně změnil k lepšímu...
a následně jsme navštívili hrad Seeberg...jen pár km vzdálený...také vyfešákovaný a pohledný, radost fotit...
Všude bylo plno lidí, českých a německých turistů, bicyklistů, výletníků.
Přesunuli jsme se tedy ještě do Františkových Lázní, zavzpomínat na ,,kdysi,, u Glauberova pramene i jinde...
Poběhali jsme parky, ulice a poseděli v kavárně, sledovali ,,cvrkot,,...
nakoupili oplatky, vypili kapučíno a vydali se na poslední atrakci:
cesta do nedalekého Chebu, aby se završil tento výlet něčím úžasným. A povedlo se...
( jen ta tááákhle dlouhá fronta na zmrzlinu u Špalíčku nás otrávila )
pak už nás čekala jen cesta zpátky k domovu...
bylo slunečno, teplo, pohodově, jarní zeleň všude okolo...
Díky za pěkně strávený čas...



















































































pátek 26. května 2017

Divné nápady

Koukala jsem na pořad o Marii Terezii a i když je mi jasné, že takové pořady můžou po tolika stoletích těžko přesně ukázat vše takové, jaká byla tehdy realita, líbilo se mi, co vše ta rakouská císařovna a zároveň česká královna dokázala.
Stačí připomenout, že za jejího panování museli - poprvé - všechny děti - povinně do školy!
Za její vlády se vysazovaly kolem silnic ovocné stromy!
Porodila spoustu dětí a starala se o ně ...
A jestli to bylo vlivem pořadu, nebo bouřky a tím, že jsem nemohla usnout,
začala jsem si bohapustě vymýšlet:
Milé KOČKY,
kdyby se u nás všechny ženy spolčily,
přemluvily muže, syny a dědy ke změně a ve volbách ,,zrušily,, všechny ty mužské,
kteří nám nyní vládnou, hulváta, kuřáka, pijáka a lháře, a tím nemyslím jednu osobu,
ty, kteří studovali příliš krátce v Plzni, ( sedí tam dobře placeni již spoustu let a výsledky?)
ty, kteří se smějí, ať se děje cokoli,
ty, kteří se chovají jako žába na prameni,
ty, kteří si přidají peníze co chvíli a seniorům nepřidají ani korunu...
a všechny, kteří se chovají, jako by jim to patřilo a nestarají se vzorně o svěřené záležitosti...
a ve vymýšlení jsem pokračovala:
na hrad bych dosadila - zvolila : třeba Danu Morávkovou,
je to žena krásná, nemluví nesmysly, umí se chovat, je noblesní, je ještě mladá i už zkušená, žije příkladný život, má hezkou rodinu, není vyzáblá a tudíž ani hysterická,
vyjímala by se na známkách, to by muži olizovali poštovní známky!
A v cizině by dělala jen dojem a ozdobu.
A pak...bouřka ustala, já jsem usnula a ráno bylo stejné, jako jiné,
ze všech stran se hrne jedna zpráva za druhou,
jak se politici hádají, ministři vyměňují,
televize, rozhlas a noviny, internet hlásají a znervozňují....
hezkou zprávu neslyšíte za celý den.
Tak si je tu na blogu musíme psát samy...

čtvrtek 25. května 2017

U tůně

Tady u nás, v Polabí, říkáme bývalým korytům Labe tůně,
před válkou ( druhou, světovou )
koryto Labe napřimovali, regulovali,
a tak vznikly vlevo i vpravo od nynějšího toku plochy bývalé, meandrující řeky,
kde nyní rádi svůj volný čas tráví rybáři a výletníci...
taky ptáci a různí živočichové...
je fajn si tam zajít na procházku,
klidně v jakémkoli ročním období,
vždy se něco najde, co je hezké nebo zajímavé...
Vyzkoušejte,
milé KOČKY.
Tady malá ochutnávka,
je to takové klidné, tiché místo:
kousíček od města a přitom jiný svět.






















středa 24. května 2017

Svátek

Dnes má svátek Jana,
protože mám známé toho jména a není jich málo,
popřeji jim i tady:
holky moje,
vše nejlepší přeji a hodně zdraví a užijte si svůj svátek,
oslavte ho pořádně!
Tak, jak to máte rády.
Milé KOČKY,
pokud jste také Jany, posílám to přání i vám.

úterý 23. května 2017

Moje

Moje rodina nebyla moc kreativní ve vymýšlení jmen,
to se dávali samí Václavové a Heleny a Ladislavové a Jiřiny,
po babičkách a po dědech,
po tátovi či matce,
milé KOČKY,
stalo se, že máme i nějaké ty Vladimíry a jednu Vlaďku.
A koukám! - dnes má svátek!
Všechno nejlepší přeji.
Hlavně to zdravíčko ať slouží...
( a dnes je úplně jedno, že to měl být Filípek, hihi ).




pondělí 22. května 2017

Kytička

Taková normální, obyčejná,
vlastně jsem jí část našla, zachránila před uvadnutím.
Milé KOČKY,
a jakou dělá parádu a radost...





neděle 21. května 2017

Pivoňky

Pivoňky, má láska...
všechny druhy, všechny barvy, vůně...
a fotím je - takové různé přesplotovky...
krása...
( vzpomínka na babiččinu zahrádku )

mezi námi,
milé KOČKY,
mohla bych fotit i škaredé věci, právě máme rozkopané chodníky kolem domu,
ale:
dům už je opraven, dva a půl měsíce byl pod lešením,
ochranné textilie způsobovaly šero v bytě...
máme nová okna a balkonové dveře...
máme novou střechu, nové hromosvody, nové okapy,
nové opláštění, silnější, než bylo to staré, nový a líbivý nátěr, nové balkony,
a práce stále pokračují,
lešení již včera odstranili a odvezli, aby dům vynikl v plné kráse....
ještě se musí odkopat zemina okolo a udělat novou hydroizolaci...
dům je z padesátých let a potřebuje péči...
jenže, já blog využívám na šíření hezkých zpráv a obrázků, toho je nám třeba....
nebo ne?