Vložka

Ač se denně snažím dát na blog co nejvíc fotek ze zájezdu do Normandie,

udělám výjimku a vsunu pár momentů z dneška:

ráno vlakem za vnučkami,

vysvědčení, u obou vnuček...moje radost,

narozeniny té mladší,

cesta vlakem domů,

kytka z ,,pangejtu,,....

před námi prázdniny...

vnučky pojedou pryč...asi budu stejně hlídat...ale jen asi 10 dní - jejich morče...

Těším se,

milé KOČKY,

jak si udělám pořádek ve skříni, v hlavě,

chci natírat, šít, číst, odpočívat, spát...

vytáhnu své milé kolo...

cestovat po ČR.

A v srpnu týden s vnučkami na Malé Skále - na přání jedné z nich...prý jsme tam minule vše nepoběhaly....

Původně plánovaný Letohrad až napřesrok...

( stůl ještě bez ubrusu - ten jdu vyžehlit - byla jsem s focením moc rychlá )

Obrázky

Prošla jsem si všechny obrázky,

které jsem dovezla z Normandie a jak to dělají asi všichni,

že,

milé KOČKY,

některé jsem vymazala, některé jsem vzala na milost a některé mi dělají radost...

z těch vám sem nějaké ještě vložím,

třeba vás přesvědčí,

že byste se do této části Francie vydaly podívat?

Staré zdi

Hrádky, hrady a zámky, pár zahrad...v Normandii,

to bylo to, proč jsme si tento zájezd s Janou vybraly,

na tento zájezd jely a

co jsme si v rámci možností užily...

milé KOČKY,

mrkněte na fotografie,

abyste si udělaly představu:

co na tom, že něco je z hradu ve Fougeres a něco z Vitré, ze zámku Chantilly a městečka Senlis?

ne?

Pěkná zákoutí

Na zájezdu fotím kde co a pak, doma,

si vlastně zpětně spoustu míst pořádně prohlédnu,

ale někdy je místo tak pěkné,

že si ho musím přímo tam a hned užít,

milé KOČKY,

to když je na to čas,

příkladně potkáme hezké posezení v kavárně s pěkným výhledem,

nechám foťák chvíli odpočinout a věnuji se šálku kapučína a nějaké té sladkosti a jen tak se dívám...

pravda,

milé KOČKY,

už takových míst znám u nás i v cizině víc...

taky se mi líbí ve Francii často viděná věc: ta záplava kytek na zábradlí mostů!

hodné následování, moji milí...

Dinan

Zdá se, že se pořád ještě nemohu zbavit vzpomínek na náš zájezd s Janou do Normandie,

abyste mi rozuměly,

milé KOČKY,

fotkami vám malinko přiblížím, co tam bylo k vidění a vlastně k obdivování,

i když,

každý to má jinak, že jo?

Příkladně já mám ráda ty staré domy,

po staletích už sedí nakřivo a někdy drží pohromadě jen silou vůle:

( něco jako já )

a...vždy si vzpomenu na zvláštní energii v místní katedrále!

tady nakoukněme do Dinanu:

(třeba mě někdo pochopí, proč se trmácím takovou dálku v busu )

Léto

Hurá, léto je tady a je to znát!

Dnes jsem dostala od Jany krásný červený rybíz a jdu si ho zpracovat a doma mám i jiné dobrůtky!!!,

koupili jsme si trošku vitamínů...

( pro fotku jsem zachránila zbytek melouna, hihi )

Tohle prostě miluju....

milé KOČKY!

Doma

Zatímco jsem se potloukala severní částí Francie,

doma se děly věci...

po návratu mě přivítal květ amarylisu,

kytka, která asi dva roky trucovala a nekvetla,

nejspíš jsme se jí špatně věnovali a nyní mi to vynahradila:

milé KOČKY,

pohleďte:

( vkládám přednostně, s Normandií můžu pokračovat i potom? )

Mont Saint Michel

pokračování - O spanilé cestě do Normandie:

Od mé předešlé návštěvy na tomto kousku skály, která se občas shlíží v mořské vodě,

uplynulo dost času...

a taky se změnila organizace -

dříve busy a auťáky turistů parkovaly přímo před klášterem

a nyní se skončí na parkovišti, asi 2 km vzdáleném,

a pak máte dvě možnosti...

buď se projít pěšky a kochat se cestou pohledem na váš vysněný, přibližující se cíl -

nebo jako my...nastoupit do zařízení podobající se busu a nechat se tam ,,zadarmo,, dovézt.

Turistů je zde spousta,

je to druhé, nejvíce navštěvované místo ve Francii, hned po Paříži...

kdo by to neznal, alespoň z prospektů?

My jsme měli štěstí, občas jsme šli, kam jsme chtěli,

jindy vás totiž dav nese úplně jinam, než chcete...

prošli jsme téměř všechno,

dověděli se spoustu věcí,

mne nejvíc zaujalo, že se příliv a odliv střídají po 12 hodinách a 55 minutách,

jestli jsem si to dobře zapamatovala,

a voda se zpátky vrací - údajně - rychlostí cválajícího koně...

rozdíl hladiny je okolo 15 metrů výšky a vyšší je snad jen někde v Kanadě?

Podrobnosti psát nebudu, jednak byste,

milé KOČKY,

přišly o překvapení a čerstvé info, až se tam samy podíváte,

druhak byste nebyly vábeny k návštěvě...

( nebo ano? )

postřehy:

Vše je zde předražené.

Má to tady zvláštní atmosféru...

za návštěvu to tu zcela URČITĚ stojí.

....prý existuje pohlednice, kde se Bretaň a Normandie přetahují o tento kousek skály v moři, ale já jsem, bohužel, nikde tuto čumkartu nesehnala, škoda...

Terén je velmi náročný, nejprve vystoupáte ( po svých ) nahoru, pak po různých schodech a stupních a uličkách kroužíte dolů a procházíte sály, kostely a hradby...mnohdy chvíli váháte, kudy dál...

mniši to tedy měli složité...

( vezměte si sem pohodlné a pořádné boty, vysoké podpatky a pantofle určitě NE! )

takhle vidí Michala rackové:

a takhle my, lidi:

( chcete středověk ? ) tedy pojďme na to: