Kořist

V sobotu jdu gratulovat...

jeden blízký člověk má kulaté narozeniny

a mladší vnučka bude mít o den později svátek...

- takovou krásnou kořist jsem včera sehnala...

budu mít ,,kvítí,, pro oslavence.

Ke všem dárkům...

Už se na to těším,

ač má pršet,

ale co,

hlavně, - že budeme spolu s rodinou pohromadě.

Oslavy, to mi jde...

milé KOČKY.

Jejda

Jejda,

prázdniny ještě úplně neskončily a jsou tu první náznaky podzimu:

sklizená a zoraná pole,

modrající se švestky,

v devět večer tma,

milé KOČKY,

tyhle krásky taky patří k druhé polovině roku:

( mladší vnučka mi udělala náramek a hodí se barevně k těm dýničkám )

Doma

Týden utekl jako voda,

však to znáte?,

milé KOČKY?,

Pračka vrčí, manžel také ( to píšu pro legraci!!! ),

při věšení vypraného prádla uvažuji,

co jsme to vlastně celý týden dělali?

O prvním, nedělním výletu, jsem se před týdnem už zmiňovala,

v pondělí jsme navštívily Suché Skály a ještě jsme si prošly Klokočské Skály a

také hrad Rotštejn byl naším cílem.

V úterý se jelo do Mnichova Hradiště,

zde, na zámku, nás zajímala výstava starých hraček a prohlédly jsme si i muzeum,

přilehlý park a následovalo lapidárium v kostele.

Ve středu přijel za námi na návštěvu můj nejmladší bráška s ženuškou a společně jsme vlakem jeli do Semil,

abychom pak podle Jizery došli na Spálov, zde oběd a vlakem na Malou Skálu.

Čtvrtek jsme věnovaly pouze Malé Skále:

vystoupaly jsme jen na hrad Vranov / Pantheon a na vyhlídku nad jez Jizery...

abychom v pátek jely vlakem do Liberce a prohlédly si ZOO a Botanickou zahradu.

( kde píšu tvrdé y, byly jsme já a vnučky, kde měkké i, byl s námi i bráška, či manžel - jednoduché, že? )

Dnes si mladí své ratolístky převzali a zase jsme sami ...

dovolená 2017 je za námi ...

( máme spoustu společných zážitků, hodně fotografií a přemíru nápadů na příští dovolenou )

Dovolená

Letos jsme dostali termín na dovču s vnučkami až na druhou polovinu srpna a bylo to opravdu dost dlouhé čekání,

milé KOČKY.

Ale, dočkala jsem se a jsme s nimi,

na výslovné přání mladší vnučky,

opět na Malé Skále.

Začali jsme s výletováním pomaloučku, dnes jen hrad Frýdštejn a rozhledna Černá Studnice.

Počasí je skvělé, teplo, ale už ne vedro, sluníčko, a dokonce nám chvíli odpoledne sprchlo.

Možná tady dopletu i svetr.

Modelku mám sebou.

Nic mi tady neschází.

Problémy jsou také, manžela vzala záda.

Já však držím pohromadě, hurá...

Dnes 150 schodů na Frýdštejně a 80 na Černé Studnici.

Krásné výhledy.

Fotky jsou a jistě ještě budou...

Tajné

Na výletě jsem natrefila na něco modrého,

vzhledem k tomu, že máme v rodině fandu této barvy,

( a jak si vybavuji, dokonce dvě osoby )

koupila jsem TO.

A - mám dárek,

milé KOČKY,

příští týden se tam ,,nacpu,, a osůbku mně milou podaruju....

doufám, že se jí vázička bude líbit,

přikoupila jsem i mrňavého ptáčka a až potkám nějakou pěknou větvičku,

pořídím mu ji, zatím se musí spokojit s obrácenou vařečkou.

Tak koukám, že cesta do lesa co nevidět bude nutností....

Cestou

Cestou na zříceninu hradu z Bochova jsem s potěšením sledovala

a fotila zeleň,

takovou ,,obyčejnou,, a řekla bych: pastvinnou,

nějaké ty bodláky a trávy,

co by za to jinde dali, kdyby to tam měli,

v poušti, třeba!

my se tady máme!

pa - rá - da,

milé KOČKY!

a díky tomu mám krásnou kytku v papežských barvách ve džbánu...

Čáp

V Bochově včera:

zraněný mladý čáp...

nevíme, co se stalo, ale byl zmatený a otřesený ...

na křídle krev...

nahoře na komíně jeho rodiče a sourozenci...

milé KOČKY,

bylo mi ho líto...

nějací lidé organizovali jeho záchranu a pomoc...

Zapomenutý kraj

Včera jsme se doma domluvili,

že bychom mohli v úterý někam na výlet,

manžel si šel večer v klidu lehnout, já sedla k mapě,

původně jsem měla spadeno na oblast od Konopiště k Táboru,

ale do rána bylo vše jinak...

Vydali jsme se na západ, do Bochova,

milé KOČKY,

vždy, když jsem kdysi jela okolo, obvykle na služební cestu ...

( jezdívala jsem do Bečova ),

nebo později na výlety,

jsem si u Bochova říkala, že ,,tam,, jednou vylezu...na hrad na kopečku.

Nu a dnes na něj došlo...

Hartenštejn....

a aby toho nebylo málo, měli jsme v úmyslu podívat se pak do Skoků

( panenko skákavá - znáte, ne? ),

u Žlutické přehrady a že se mrknem i na Verušičky,

jenže...

nakonec jsme místo toho zajeli do Chyše...

i tak jsme dobře udělali:

přiložené fotky vám prozradí víc:

( cesta z Bochova na hrad je pohodlná, i pro starší turisty schůdná, jen je potřeba si v Íčku na náměstí vypůjčit klíče, abyste se dostali až na věž s krásnými výhledy .... tamtéž - tedy v Íčku - zaplatíte vstupné ...30,- Kč za osobu,

ve věži jsou instalovány panely s různými informacemi o historii hradu, o vykopávkách a opravě )

na nádvoří jsou lavice a stoly, můžete zde pojíst - přinesené dobrůtky - a odpočinout si....

Zatmění

Dnes večer si lidé se zájmem prohlížejí měsíc,

právě probíhá jeho zatmění a je jasno,

bez mráčku,

to já,

milé KOČKY,

mívám občas také zatmění,

a - nemám jasno,

co nakoupit, co zase uvařit...

jenže dneska ...

koupila jsem pěkné švestky,

v sobotu mi moje milá švagrová Růženka dala nový,

trochu jiný recept na skvělé tvarohové knedlíky,

oběd byl brzy hotový ...

Měla jsem s nimi velký úspěch ...

posypané mletým mákem s moučkovým cukrem a polité máslem ( drahým ).

Letní oběd měl jen malou chybičku:

nebyla u nás moje starší vnučka, aby si pochutnala s námi,

ona ty ovocné knedlíky

taky moc ráda.

Barevně

Ta oranžová mě provází celý život,

ráda se zabývám myšlenkami, že změním leccos v životě,

začnu s jinými barvami,

a nakonec zase skončím s tím samým...

zase se mi nejvíc líbily dlaždice bílé, zelené a s oranžovými kytičkami.

ale, vystavovali i krásnou, mramorovou, žíhanou desku, a ta byla!

Milé KOČKY,

zase mám na co myslet.

Výzvědná mise

Včera jsme se s mými vnučkami na jeden den sešly,

že si uděláme hezký den,

někde u vody a nebo pod stromy,

plánů jsme měly několik,

vlakem do Benešova a pak na Konopiště,

nebo do Stromovky,

ale počasí se nám měnilo co chvíli a tak jsme měnily i naše úmysly.

A užily jsme si, nejen samy sebe navzájem, ale i JAKO nakupování a plánování,

zajely jsme do SIKO na Černém Mostě,

podívaly se, co nabízejí

( a vnímavý divák by hned poznal, co se mi honí v hlavě, když okukuji koupelny, kuchyně!)

a holčiny se rozhlížely se mnou a vyzkoušely vany, sprchové kouty,

řekly mi, co se jim líbí a co by samy chtěly, až budou velké.

( manžel by tam se mnou tedy určitě nešel, navíc jsme přečkaly krátký a vydatný déšť v suchu, jen pro pěší je to opravdu nepříjemná cesta od metra... )

Prostě jsme si,

milé KOČKY,

udělaly hezké, holčičí odpoledne...

a to nemluvím o tom, že jsme skončily v jednom obchodě s obuví, kde si vnučky vyzkoušely spoustu sandálků a botiček, mladší dokonce jedny sametové, červené, na příšerně vysokém jehlovém podpatku...

( asi je to dítě po mně ).

Boty a kabelky, od mala!

Šiju

Léto, horko, dusno,

schovávám se před sluníčkem,

už několik dní,

doma,

v bytě nad sklepem ( tudíž není příliš prohřátý ) ...

ale, já, liška podšitá,

šiju...

milé KOČKY,

nešiju do manžela,

ani na nikoho boudu,

šiju jednu sukni a jedny plandavé, letní, chladivé kalhoty pro starší vnučku,

pojede do Itálie a tak snad jí to bude dobře sedět,

snad si to přibalí do kufru sebou a

zítra už zjistím, zda jsem to ,,trefila,,...

aby toho nebylo málo,

šiju dva polštáře na sedačku, pro kvalitní odpočinek, pod záda...

má to být dárek pro jednu milou osůbku,

tak raději o tom jindy.

I dnešní den mi díky tomu taky utekl jako voda...

dobrý večer všem...

Stručně:

Milé KOČKY,

hle -

u brášky v zahrádce: