Včera, pátek, 15.prosinec:
člověk by si u nás, v Polabí, řekl, to je ošklivo, mokro, celkově zataženo šedou dekou,
nicméně jsme byli s domluveni s bratrem,
že přijedeme do Benešova nad Ploučnicí na oslavu jeho kulatých narozenin
a sliby se maj plnit i před Vánocemi...
a tak jsme v osm ráno vyjeli, směr Mělník, Štětí a dál na Břehoryje, ...
tady už poprašek na polích,
kousek dál už padal mokrý sníh,
a jen o pár km vedle - chumelenice, bílá tma a problémy:
naše vyježděná trasa ucpaná napříč stočeným kamionem, asi osm aut čekalo, až se silnice do Lovečkovic a Zubrnic uvolní, my jsme se otočili, dojeli do Úštěku, i tady stálo plno kamionů,
a pokračovali jsme směr Česká Lípa, na prvním železničním přejezdu opět dva kamiony proti sobě blokovaly provoz,
posléze se udělala škvírka, kudy se mohla osobní auta protáhnout,
aby o kilometr dál, v esíčkovitém svahu před Kravařema, čekala opět dlouhá fronta aut...
zkusili jsme s mnoha jinými ,,obelstít,, situaci objížďkou na Blíževedly, ale nebylo to nic platné a tak se čekalo
asi 30-40 min. a pak zase uvolnilo pro osobáky místečko na vyhnutí a jeli jsme dál,
už poněkud vystresovaní,
v Kravařích jsme odbočili na Žandov a potkali jsme už jen jeden zapadlý kamion,
ze Žandova sice v břečce, ale jelo to.
Jeli jsme to téměř tři hodiny, vypadalo to očima spolujezdce krásně, vánočně a pohádkově, stromy a keře ověšené čerstvým sněhem, ale pro řidiče děs.
Tak jsme brášku, kterého jsme kdysi dostali pod stromeček, pěkně oslavili..., sešli jsme se se sourozenci téměř všichni a nebylo to marné setkání.
Dostali jsme od švagrové skvělý oběd, kávičku, dortíček, chlebíčky byly i nějaké to pití.
Na zpáteční cestu jsme se vydali raději už kolem 16.hod. - silnice už byly na hlavních tazích očištěné, ale mokré a namrzlé, tudíž jsme museli jet opatrně, ale bylo to oproti dopoledni luxusní.
Milé KOČKY,
fotoaparát jsem sebou neměla, a tak nemohu ani doložit svá tvzení! musíte mi věřit.
jeden snímek od manžela:
( tady to bylo ještě v pohodě )