Pátek stručně

Pátek.

Hned po ránu venku horko, naštěstí u nás v bytě, nad sklepem, to ujde.

Busem do Prahy, do Vodičkovy ul., pro objednanou věc. Tašku.

Beru sebou fotoaparát, na cestě zpátky malá zastávka u Masarykova nádraží,

vzpomínka na léta dojíždění do práce...

před ,,Masaryčkou,, výstavka, co zde bylo vykopáno při arch. pracech.

Průchodem k Labuti. Cvaknu pár fotek a mizím v metru na Florenci.

Vedro mi dává najevo, že na procházku a focení to bude lepší jindy.

Na Ládví šup do busu a jedu domů. Na sever od Prahy vidím černo, asi jde bouřka.

U nás ani kapka,

sestra mi volá, ( je na dovolené s vnuky ve Starých Splavech ) že tam měli hodinu bouřku a déšť.

Závidíme.

Milé KOČKY:

Policisti v TV vyhrožovali, ( nebo slibovali ? )

že budou kontrolovat kde co.

Jezdíme často a policistu nepotkáš..

Na plné čáře dnes předjížděl bus motorkář,

Na dvou plných auto a policisté nikde.

Zato na koncert nebo fotbal jich naženou plno.

Nechápu.

Proč je platíme.

Kdybych

Dnes jsem se byla pojistit na cestu, která mě zanedlouho čeká,

cestu do země v Evropě,

a jaké bylo moje překvapení,

když mi pracovnice pojišťovny řekla cenu za plánovaných devět dní,

byl to dvojnásobek ceny, kterou jsem dosud byla zvyklá platit.

Chvíli jsme to probíraly a pak,

světe div se,

bylo mi řečeno, že je to díky tomu, že mi v únoru bylo sedmdesát let!

Tak já platím pojišťovně tolik let za byt a nic jsem nikdy dosud nečerpala a oni se mi takto odmění?

Kdybych měla kamarádku právničku,

obrátila bych se ,

milé KOČKY,

na ni,

aby mi zjistila, zda to není diskriminace.

Přijde mi to tak sprosté,

asi jako drahé boty pro malinké děti.

Toho, kdo to vymyslel, ať vezme čert.

Pávi

V zámeckém parku v Ploskovicích není zase tolik k vidění jako jinde,

kde to mají více načančané, více květin, více soch,

tady jsou dvě kašny s troškou vody,

jeden rybníček,

nicméně pěkné výhledy na zámek,

při mojí dnešní krátké návštěvě tu nejvíce zaujali pávi,

namlouvali si paví slípky,

ty se tvářily netečně a sledovaly paví kohouty možná se skrytým pobavením?

Milé KOČKY:

alespoň bylo zase jednou co fotit.

Hřensko

Byla jsem na Hřensko zvědavější, než Jana,

dávno jsme tam s mužem nebyli a Jana tu byla poprvé.

Nicméně už bych tam o prázdninách nešla.

Za WC si nechají platit 20 Kč!, všude davy lidí a žádný chodník kolem zaparkovaných aut, provoz jak na ,,Václaváku,, -

také parkování stojí dost peněz,

i když pohled na Pravčickou bránu je ojedinělý a procházka kolem Kamenice taky stojí za to.

Plavba po říčce na lodičkách je pro rodinky s dětmi nejspíš zajímavá. Přestože vodopád je umělý a ...a...

milé KOČKY,

nějaká ta fotka se hodí?

Růžová vyhlídka

Ke krásné vyhlídce vysoko nad Labe - po ,,červené,, pěkně lesem,

buď od nemocnice z Děčína

nebo jako my z Arnoltic:

milé KOČKY,

líbila se v Arnolticích lavice s dřevěnými sochami:

chválím taky, že opravují kostel.

V zahradě

Tady se švagrová a můj bratr realizovali,

Růženka a Toník...

zůstala na to sama,

ale na kráse toho místa květnové úmrtí brášky není znát.

Přála bych mu, aby si býval letošní léto ještě užil...

Milé KOČKY:

Moje město

Benešov nad Ploučnicí je moje rodiště, město mé školní docházky, mého mládí...

tady v r.1969 vyhořel zámek, ve kterém byly sbírky čínského umění,

tady se nyní dá podívat na saskou renesanci, kterou se pyšní opravený Horní i Dolní zámek,

je tu radnice, spousta zajímavých budov a kostel,

bohužel už nemohu doporučit nedaleký hrad ve Františkově n.Pl.,

kam jsme jako děti často a rádi chodili.

Milé KOČKY,

prosím, udělejte si představu:

Na ,,BUKOVCE,,

Zastavení u vysílače na Bukové Hoře:

s parádním výhledem -

milé KOČKY,

přístup tam je sice kousek krkolomný, ale stojí za to:

Liběšice

Zastávka v Liběšicích,

obci na trase mezi Litoměřicemi a Českou Lípou:

no, kdo tu nezastaví, oko nepotěší!

Milé KOČKY,

až pojedete třeba do Úštěka,

zkuste si vyfotit a prohlédnout zdejší sochy také!