Mojí mamce se 16.2., kdysi, před lety, v pondělí - kolem páté ráno, narodilo první dítě:
dcera.
A to jsem byla já.
Nějak to uteklo a dnes na mne vybafla sedmdesátka!
Jo, opravdu,
milé KOČKY,
je to tak,
jestli mě nezapsali při těch zmatcích o Říjnové revoluci špatně do matriky!
Věk je prý jen číslo,
z toho vyvozuji, že jsem pořádné číslo.
A jestli to nevzdám, ještě budu!
Dokud mě nohy unesou a dokud budou přítelkyně se mnou ochotně jezdit na výlety a zájezdy,
do té doby se budu snažit.
Připadám si jako ta odkvetlá růže,
která už za chvíli shodí poslední lístečky a zbyde šípek,
ale všimněte si - okolo má spoustu poupátek,
tak jako mám já dceru a vnučky...
Takže?
zatím DOBRÝ...
