Někdy se nedaří

Dnes jsem tomu dala!,

milé KOČKY,

---

byla jsem objednaná na Mělník k lékaři na desátou, předem jsem si nezjistila, co mi tam jede a kdy,

takže dopravu jsem řešila na poslední chvíli,

počasí bylo přímo příšerné, ale já jsem si frajersky vzala fotoaparát,

že si potom třeba zajdu nad Soutok a udělám snímek? nebo co jsem si to myslela...

Vlakem jsem dojela za pár minut do Mě a pak pěkně pěšmo ke špitálu,

tady asi hodinu čekání a tak jsem měla čas zjistit, že nemám sebou ani OP, ani průkazku pojištěnce,

protože jsem si chytře nepřendala potřebné pouzdro do jiné kabelky!

Doktorka i sestra byly nad věcí a uznaly mé argumenty,

mezitím se vyčasilo a svítilo sluníčko, modré nebe lákalo...

prošla jsem se až nad Soutok, ke staré silnici pod zámkem, udělala asi tři fotky a ejhle,

klekly mi baterky a náhradní byly...chvíle napětí....doma na nabíječce!

Vnitřní hlas mi pěkně vynadal a nezbylo mi, než dojít k zastávce busu a odjet domů.

Tak spolu s výsledky od lékaře nic moc.

Ale heslo dne je:

není tak zle, aby nemohlo být hůř.

( pro neználky:

na třetím snímku je soutok Labe s vodou z vlt. plavebního kanálu a na posledním je Vltava s Labem...

na druhém snímku . ten flíček vlevo nahoře, to je - moji milí - Říp... )

To nejlepší nakonec

Jednou všechno končí a tak udělám konec i hlásání,

jak bylo na adventním zájezdu o minulém víkendu,

---

milé KOČKY,

použiju k tomu pár obrázků dvou budov, jedna je radnice v Basileji,

a snad mi všichni odpustí, že jsem to vzala napřeskáčku,

není to chronologické, vím,

šťouralům jen doporučím, ať si tam sami zajedou a nafotí si ta místa, získají své vlastní zážitky,

a pokud mají odvahu, ať se nám pak pochlubí, ne?

Někdo staví, někdo bourá, každý dělá, jak umí.

Mějte se dobře a rádi.

A jestli jsem někomu přinesla i jen malinko chuti do cestování, budu spokojená.

Příjemné místo

Já vlastně přesně nevím, čím mě okouzlilo,

ale tohle místo se mi ve Strasburku asi líbilo nejvíc,

---

našly jsme ho s Janou čirou náhodou, kousek za katedrálou.

Takové malinké náměstíčko,

s několika téměř holými stromy,

se spoustou neuklizeného listí na zemi a kavárničkami jako dlaň.

Škoda, že už nebyl čas se tam zdržet déle.

Jen pár snímků a sbohem.

Milé KOČKY,

tam bych se někdy vrátila moc ráda:

Stánky a obchůdky

Moji milí návštěvníci blogu, moji čtenáři, moji příznivci

( doufám, že tam někde jste ! )

---

co bych to byla za ,,reportérku,, -

kdybych vám nezprostředkovala kontakt i s nějakými těmi stánky s různým ,,tovarem,,?

Spolehněte se, že mnohdy to bylo tělo na tělo, dav vás nesl jinam, než jste chtěli,

zboží, o které jste měli zájem, nebylo téměř možné koupit, ale!

měli-li jste štěstí, došlo i na ochutnávky - sýry, cukroví, víno či kousek štoly,

dokonce pidivzorečky husích jater tam byly.

Nejvíc mě pobavilo, když jsem - já, dlouhá ženská,

měla ruce nahoře a v nich fotoaparát a pod rukama mi pobíhali Japonci s jejich psí výškou.

Tak tedy, tady to máme:

milé KOČKY,

pojďte nakupovat:

Městské brány

Ráda bych tu představila taky brány, pozůstatky městských opevnění -

ta první, docela mohutná, impozantní, byla v Basileji,

---

kousíček od ní leží botanická zahrada,

druhá pak nás překvapila večer ve Freiburku...

obvykle takové stavby vyhledávám a obdivuji a fotím,

proč by ne i tady?

Zprostředkuji to potěšení i vám,

milé KOČKY:

a že je kapka na objektivu?, však vy mi to odpustíte!

Romantika

Romantika u řeky,

kolem spousta starobylých domů, úzké uličky,

---

přiznám se,

milé KOČKY,

že v létě to musí být paráda,

sedět tu u vody pod nějakým tím platanem a pít kávičku nebo dvojku skvělého alsaského:

s klukem,

který vás pak vezme na plavbu lodí nebo životem?

Kolem vody

Jsme u vody...řeka ve Strasburku -

vtéká posléze do Rýna, ale ještě ve městě je na ní dílo!

---

A tam jsme se vydaly a pořádně to prozkoumaly

a taky do hospůdky na polívčičku šly s Janou k vodě!

Tak vás,

milé KOČKY,

seznámím s tou nádherou: