pátek 31. května 2019

Závidím

Milé KOČKY,
tak jsem se po letech zamilovala:
aby ne,
takový domek!


zkuste si ho prohlédnout se mnou:
https://bydlimeutulne.cz/uzasna-promena-stareho-historickeho-domu-z-roku-1825-ktery-byl-pred-rozpadnutim/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
- nespěchejte, v každém pokojíku zkuste posedět, poležet, odpočinout si.
Dobrý večer vám všem.

úterý 21. května 2019

Na půl dne

Rozhodla jsem se,
milé KOČKY,
napsat o malém výletu na půl dne, jako tip pro rodinku s menšími dětmi a to nedaleko Prahy.
Kokořínské údolí s hradem, který dal tomuto místu jméno,
pár zajímavých domků cestou k Pokličkám a případně zastávka v restauraci v Ráji?


Máte - li auto, ještě stihnete hrad Housku, případně stavte se na rozhledně Vrátenská Hora s krásnými výhledy,
především na Bezděz,
a pak? my jsme se rádi stavovali v hospůdce U nás ve vesničce Nosálov? - ale teď fakt nevím, zda je ještě v provozu?
nebo, že byste se raději vyškrábali na vyhlídku v obci Nedvězí?, kde si můžete dopřát kruhový výhled?
Dozvěděla jsem se, že z Prahy do této oblasti Kokořína jezdívá zvláštní, výletní vlak, zkusím se o tom dozvědět více.
Možné je i jít pěšky ze Mšena k Pokličkám..a dál k Harasovu.
Jak vidno z mapy, je to oblast velice zajímavá a je tam možné chodit častěji, brázdit ji křížem krážem a vždy,
a to vám garantuji, najdete něco nového!
Místa, kde stály kdysi menší hrádky, všelijaké reliéfy vytesané ve skalách,
vesnické, působivé domky,
provázet vás bude vůně borových lesů.
Stojí to za to, se sem vracet.
A jestli tu strávíte celý den, nebude to promarněný čas.
A tady, na mapě, si můžete udělat představu:
https://mapy.cz/turisticka?x=14.6338885&y=50.4619938&z=13

neděle 19. května 2019

Konec

Hola, hola,
milé KOČKY,
včera, když jsem sázela fotky k článečku Hejnice, čerti na mne vystrkovali růžky a blog mi hlásil, že už nemohu vkládat fotky!!! - budu muset, až budu mít čas, k tomu sednout a podumat, co s tím.


Neumím si představit, že bych už blogově skončila, nepodělila se s mnoha dojmy z naší krásné země, pokud někam s mužem nebo známými vyrazíme.
Je fakt, že jsem toho na blog za těch pět let nacpala plno, ale, že je nějaký strop v počtu fotek, mi dosud uniklo.
Tak se nechám překvapit a taky - od vás všech, co sem chodíte, si nechám poradit.
Hezkou neděli.

sobota 18. května 2019

V Hejnicích

Tentokrát se omezím na fotky a ne na popis, ten je v předešlém příspěvku,
milé KOČKY.
Hejnice ve Frýdlantském výběžku na severu, na Liberecku, jsou vyhlášené poutní místo.
Kostel se vypíná vysoko nad říčkou Smědou. Když je normální stav vody, je to docela roztomilý větší potok, když přijdou povodně, je to hrozný živel.


Kopce okolo jsou místem vyhledávaným, jenže - tam jsem chodila za mlada,
nyní se držím dole, hihi.
Nafotila jsem nejen pro sebe některá místa chrámu a k tomu tam přiložené cedulky.
Tak si to také užijte:
































































































































































































Začerstva

Sobota, krásný den, od rána,
včera jsme si s mužem řekli, že prognóza počasí je dobrá, že pojedeme na výlet.
Manžel obstaral auto, já jsem měla vymyšlenou cestu ( na asi 5 míst! ), ale sdělila jsem manželovi Frýdlant, tak se jelo na sever.
Chlap špatně snáší, když večer něco řeknu a ráno bych chtěla jinam!


První objížďka byla před M.B.,
už v Mladé Boleslavi jsem měla cukatůru prohlédnout si v Kosmonosích památky a něco nafotit, ale předně s námi nebyla kolegyně Jana, a manžel měl před očima ten cíl, tak jsem to ,,odložila,,.
Zastavili jsme se na kafe u Břehyně, tam ještě bylo docela chladno, krásné výhledy k Bezdězu,
pokračovali na Mimoň a Jablonné v Podj., Chrastavu a do Frýdlantu.
Je zde toho tolik k vidění, rozhledna a spousta jiných lákadel.
Tam bylo jaro jak má být, krásné odstíny zelené, kvetly keře, které u nás v Polabí jsou již odkvetlé.
Do hradu se mi nechtělo, kdysi jsme tam byli, a protože mi není až tak dobře a asi bych prohlídku tak rozsáhlého hradu nezvládla, navíc tam byla spousta polských skupin, muselo by se čekat.
U hradu a ve městě probíhaly slavnosti.
Slunečno, teplíčko.
Hrad se vypíná na asi bývalé sopce, neb pod hradbami všude vyčuhovaly sloupy čediče.
My jsme obešli ve volném tempu hrad, něco nafotili a pak jsme odjeli do Hejnic.
Zdejší chrám považuji již od svých asi 13 let za jeden z nejhezčích u nás.
Měla jsem tam dost práce: s focením a ještě jsem si tam chtěla něco osobního vyřídit.
Zpáteční cesta byla vylepšena o zastavení u Lemberka v restauraci, výborný oběd, skvělá polévka. Odjížděli jsme najedení a spokojení.
Na severu bylo tááák krásně!
Zpátky jsme to brali přes Cvikov, Nový Bor, Českou Lípu, Mělník, naštěstí bez objížděk.
Příjemně mne překvapilo, že u Sloních kamenů poblíž Jitravy bylo hodně lidí s dětmi.
Natolik jsem se potěšila výletem, že jsem po návratu domů vzala rýč a přesadila nějaké keříky, na lepší, ne tak suché místo.
Zato mě hned namíchlo, že kosatce, které se těsně před rozkvětem ráno tyčily na záhonu, byly odpoledne utržené a naházené na zemi. Nechápu, kdo a proč to dělá.
V prvním díle přidám fotky z Frýdlantu, ve druhém z Hejnic.
Cestou bylo mnoho míst, která jsou zajímavá a hodna návštěvy, ale téměř vše už jsme viděli...
Ani jsme nejeli do Libverdy a na Obří sud. Zato v obci Raspenava jsem objevila zajímavý kostel. Jenže řidič mi nezastavil na fotku!!!
Všude jsme potkávali spoustu cyklistů, motorkářů, rodin s dětmi.
V Hejnicích jsem byla několikrát, tentokrát jsem ,,objevila,, starý, kamenný most.
Jistě vás bylo dnes venku,
milé KOČKY,
hodně,
tak se večer ráda podívám, kde jste výletovaly, co která nafotila.
Už se na vaše blogy těším.














































































































































































čtvrtek 16. května 2019

Malér

Dnes jsme tu měli malého Honzíka ( v září mu bude 5 let )
a po obědě dostal nějakou porci extra energie a blbli s dědou, na rozdíl ode mne, já jsem si na chvíli lehla.
Samé chichi a haha, výskání a pobíhání a najednou ticho!


Tak vylezu a koukám: na stolečku chybí obě mé kvetoucí orchideje.
( Ty ostatní jsou na okně v ložnici ).
Spadly za stolek, zbržděny záclonou a válejí se s obsahem květináčů na koberci.
Naštěstí je tam taková drť z kůry, šlo to docela dobře sklidit.
Tak jsem oba vyhnala a uklidila to, jinak by to určitě rozmazali a nadělali ještě více škody.
Pak přišel výslech a co myslíte,
milé KOČKY,
jak se to stalo. Děda, ten rozumnější a starší, hodil po Honzíkovi polštář a smetl obě kytky.
Přesná trefa!
Ještě, že jsem slabá jako čaj,
ani jsem nenadávala, ono už to bylo zbytečné,
oba koukali jako neviňátka a hned tak se do polštářové války asi nepustí!, nebo ano?
Kytky přežily, jedna sice přišla o kvítek, ale i tak jich má ještě dost.

úterý 14. května 2019

Dárek

Ahojky,
milé KOČKY,
dnes je u nás od rána krásně, slunečno,
ale má se kolem poledne ukázat déšť,
na což se nejvíc těší moje kytky na záhonu před domem.
Neměla bych se chlubit, ale proč vlastně ne?


Dcera mi dala dárek, nějak to vyšlo na den matek ( nikoli šroubků ) a já jsem nadšená.
Trošku jsme strojek před chvílí vyzkoušeli ( mám osobního mechanika ),
jeden banán, půl velké mandarinky a půl jablíčka -
malé množství vody a pár kapek citronu a smlsla jsem si.
Nebudu muset hryzat jablka a jiné tvrdší ovoce, budu si hrát na batole.
Určitě si řeknete, jé, ta objevila Ameriku, smootý dělá každý už dávno!
Ale!, já jsem na to najela až dnes, tak to musím hned všem vyslepičit, hihi.
Uvidíme, co to se mnou udělá.
A zas a znova jsem si uvědomila, jak hodnou mám dceru.
Koupila mi zelený s bílým, ta ví, jak na mne.




























neděle 12. května 2019

Výlet

S velkým předstihem jsme si zaplatily zájezd, Jana a já, už někdy před Vánocemi,
protože jsem ho dala vnučkám pod stromeček.
Pořádala CK KIWI, prodával CK Geops.
Tradičně nás - od Geopsa - šoupli do zadní části busu. Hned mě to naštvalo a to nebylo vše.
Ale to budu řešit, až mi bude líp, dopisem na cestovku.


Cesta krásně ubíhala z Prahy Kobylis směr Drážďany a měli jsme navštívit pět míst,
městeček, hradů a jeden klášter, v oblasti západně od Drážďan, směrem na Lipsko.
Ve Freibergu, v prvním městečku, to bylo v pořádku,
dost jsme si ho prošly, bylo hezky, - ( těžilo se zde stříbro, mají tu část zachovalých hradeb s věžemi ),
dále pak nastaly problémy, všude uzavírky silnic, dlouhé objížďky a troufám si tvrdit, že přímo pasti na busy.
Na hrad Kriebstein jsme jeli na tři způsoby a jen čirou náhodou jsme ho mohli navštívit ( už jsme tam kdysi s Janou byly ).
Vnučkám jsem slibovala, jak je to pěkný hrad a je tam výstava modelů různých hradů.
Ovšem věčné objížďky nás připravily o spoustu času a taky nervů, takže se dál podle plánu nejelo, hledaly se cesty, trochu nahodile jsme nakonec na chvíli navštívili neplánované město Colditz s mohutným hradem nahoře na kopci.
Pak už se zoufale řidič snažil najít cestu na dálnici a poté svištěl do Prahy, kam jsme se vrátili o hodinu později, než byl předpoklad, což mi vzhledem k tomu, že vnučky šly ráno do školy, nevyhovovalo.
Já jsem ve čt nastupovala do nemocnice na plánovaný nepříjemný zákrok nebo spíš léčbu,
vlastně obojí, a nyní se, po třech dnech ve špitále, sice s výhledem na Vyšehrad, snažím doma o co nejběžnější režim, kormidlo domácnosti převzal manžel.
Milé KOČKY,
jakmile mi bude lépe, prohlédnu si blogy, kam ráda chodím.


































































































































středa 8. května 2019

O deset později

To jsem dopadla! sahat do archívu!
Na svátek 8.5. jsem zaplatila sobě a vnučkám jednodenní zájezdík do Německa
- jede s námi i kolygyně Jana, moje vnučky dostaly zájezd jako dárek k Vánocům...


( těšíme se, - později dám pár slov a fotek na blog )
a tedy nehrozí, že bych mohla v tento den udělat nějaký jarní výpad třeba do nedaleké Prahy,
tudíž jsem se,
milé KOČKY,
uchýlila k úskoku a dám sem lstivě příspěvek - takový retro:
To když jsme si s mužem udělali výletík 8.5.2009 na Petřín!
ano, ano, deset let staré fotky!
A takhle to tehdy vypadalo,
před deseti lety a o 14 kg těžší jsem si tehdy užívala jara v Praze:




















































































































































pátek 3. května 2019

Pozor

Pozor, zákruta! slýchávali jsme v rozhlasu kdysi a pohled na tuhle fotku mi to připomněl.
Několikrát jsme s mužem navštívili městečko Kouřim,
lákalo mě kvůli filmu Bylo nás pět, který zde natočili.


A taky jsme sem zavítali kvůli skanzenu, který se rozkládá na jeho okraji.
Kdo to nemá daleko, najde na Kolínsku spoustu míst vhodných na výlet.
Ať se vám na cestách líbí!
Milé KOČKY.






































středa 1. května 2019

Vstupenky

Májový příspěvek: dnes v Praze, bez mávátka!
Nedávno jsem se stavila v ND a chtěla jsem kupovat vstupenky na několik představení a bylo mi doporučeno,
pokud to chceme s Janou na pozdější dobu, zajet do Prahy dnes, že začíná prodej na říjen.
A že mám navštívit pokladnu Stavovského divadla, že tam nebude fronta.


Jsem holka poslušná, ( většinou ) a tak jsem se rozhodla, že, ač se mi obvykle vstávat nechce,
tohle překonám a pojedu už v osm směr hl.město.
Jana původně měla jet někam s manželem, ale změna je život a tak jela se mnou a její manžel se šel unavit na zahradu.
Vstupenky jsme koupily na druhou polovinu října!,
políčeno jsme měly na Pýcha a předsudek,
Audience u královny,
Nabucco
a chtěly jsme sedět na dobrých místech, proto ty cavyky.
Chviličku to vypadalo na déšť, ale po pár minutách se počasí začalo lepšit.
Prošly jsme kus Prahy a poseděly na lavičce u Vltavy na sluníčku.
Dokonce mi zavolala sestra, že je taky v Praze!
Udělala jsem pár fotek a ráda se s vámi,
milé KOČKY,
rozdělím o ty májové dojmy.
Jsem velmi unavená a jdu odpočívat.