neděle 17. února 2019

U nás - v Kocourkově

Tak jsem začala říkat našemu zdravotnictví,
tedy: Kocourkov.
Pravda, na Sahaře nebo v Mongolsku by asi byli rádi, kdyby takové zdravotnictví měli, nicméně na to, kolik to shltne peněz by se někteří mohli polepšit.


Je to jistě i o lidech, tak jako v obchodě nebo na úřadu, uděláte si obrázek, podle toho, co tam potkáte za lidi, jak se chovají a co pro vás udělají v rámci své profese i lidsky. Někdy je to fajn a někdy nic moc.
Milé KOČKY:
Loňský rok jsem si užila:
jak jsem byla ta padací babička, moje paní obvodní lékařka mi napsala vždy celý vějíř žádanek a já vyrazila domů, k telefonu a obvolávala a objednávala se:
Obvykle mi bylo řečeno, že neberou nové pacienty, ať zavolám jinam, nebo mě objednali za 2 - 3 měsíce,
( nejochotněji a nejrychleji mě objednali v Praze, kde chtěli za jednu návštěvu vždy 1.500,- Kč ),
takže jsem se postupně a potupně dožadovala u nás v N., v Mělníku, v Roudnici, na několika místech v Praze, v Brandýse aj.
Stále se nic nedělo, běhala jsem po různých doktorech, čekání 2 hodiny i více i při objednání bylo běžné, nemohla jsem nikam sama a manžela to fakt nebavilo.
Nakonec se různá vyšetření postupně podařila, výsledky někam poslali a pak třeba
1. přestal k nám do N. jezdit p.doktor a tudíž ten výsledek vyšetření dodnes nikdo neviděl, hlavně, že jsem tam strávila plno času a nový neurolog zatím ve zdejším špitále není.
2. nasadili mi 30.4. holtera a pět neděl mi říkali, že nejsou výsledky. Sestra z cardia tvrdila, že je poslala, obv.doktorka, že je nemá! Že by zvedla telefon nebo zadek a zeptala se? Nakonec jsem si sama zjistila, že výsledek byl popsán 2.5.
3. objednali mě na kontrolu po holteru na 15.srpna a já jsem si vyžebrala termín na 6.6. za vypadlou osobu. A bylo to dobře i zle.
Okamžitá hospitalizace na JIPce, druhý den fofrem na Bulovku a ještě ten den kardiostimulátor. Paní doktorka, která dělá tady asi jen dva dny v týdnu, už asi zaskakující důchodkyně??? - mi zachránila život, zjistila, že mi vynechává srdce, do té doby to nikoho netankovalo.
4. Toto úterý jsem byla na diabetologii. Prý máte špatné hodnoty v moči. Tak nové vyšetření. Doma koukám na ten papír s dřívějšími výsledky a málem mi vypadly oči: bylo to z 12.10.2018! oni dostanou výsledky, které signalizují zánět močových cest a 4 měsíce to nechají plavat a založené v deskách? To mi hlava nebere. A teď honem znova laborka?
5. Mám dceru lékárnici a zvykla jsem si, když dostanu léky, s ní vše konzultovat. A dobře dělám. Jednou mi internistka napsala tři různé léky, které spolu nejdou brát a možná chtěla ta osoba zlikvidovat jednu důchodkyni, aby ulevila důch.zabezpečení, haha.
6. Když jsem 20.12.2017 upadla na žebra a druhý den se dobelhala do špitálu na úrazovku, poslali mě hoši lékaři na rentgen, pár kroků po chodbě a chvíle čekání, pak: mladý tlustý doktor nebo co to je, prý vyskočte si nahoru! a nepomohl mi ani ň. Vy máte problém se pohybovat, jste svlečená do půl těla, máte si lehnout na studenou skleněnou desku, pak se ještě otočit na druhý bok a přitom sotva dýcháte. A on - naprostý ignorant!
7. Doktoři a sestřičky prý berou málo, no, já nevím, ale někde by měly hlavně myslet na pacienty,
na Karláku při operaci mi zlomili horní zuby, prý jsem se s nimi měla soudit!,
sestry nechávaly otevřené dveře mezi pokoji ženy - muži, a jelikož nejsem a už asi nebudu striptérka, nelíbilo se mi koukat přes chodbu na chlapy, ( kdyby aspoň byli k světu! )
svlékat se pro vizitu za dohledu chlapů odnaproti,
taky některé sestry třískaly dveřmi, přitom TICHO LÉČÍ!
( podezírám je, že to dělají schválně, aby se každý těšil domů! )
8. Jedno z vyšetření, kam jsem se musela probojovat, bylo sono břicha. Paní doktorka mi udělala pravou polovinu a já se ptám: a co slinivka a slezina?
Ona: to musíte mít další žádanku! Polykám na prázdno - to jako není v břiše?
Tak nové vyšetření, pochopitelně až za delší dobu. Nález mohl být znám už o půl roku dříve! sakra.
9. Uklízečky Ukrajinky tam, v nemocnici na Karláku, jedním hadrem otíraly kdoví co ... odmítala jsem jíst rohlík položený jen tak na stolek, bez talířku!
A i když nejsem obdivovatelka totáče, doba, kdy byly jak zdrav.sestry, tak žákyňky, ustlaly postel, babičkám natřásly polštář, otíraly stolek, uklízečky vytřely denně podlahy, dnes to možná někde funguje a někde holt ne.
Po roce a půl intenzivnějšího kontaktu se zdravotnictvím musím říct: doktoři - za mne dobrý, někde jsou i skvělí!
a sestry? - jak kde.
A ta mluva: když sestřička mluví se saniťákem před pacoši jako prase, tak co si máte myslet? a to vám není právě do skoku, když vás tam dovezou s houkačkou, že jo?
Pěkně jsem si zrekapitulovala posledních 13 měsíců a jdu dělat něco pořádného.
Ještě mě letos čekají nějaké návštěvy na odborných pracovištích, tak si budu fandit, že se potkám jen s odborníky a milým personálem.
Posledně mi sestřička pochválila kabelku, probraly jsme náušnice a náramky a docela jsem se přestala bát toho, co mě čeká. Když přišel pan docent, představil se, podal ruku, řekl, co bude následovat, měla jsem už poloviční obavy.
Takhle se na mne musí.