Jak už jsem se tady párkrát ,,odhalila,, - prohlížím velmi často časopisy o bydlení,
sjíždím blogy a sleduji, jak kdo bydlí,
zajímají mě i přestavby a rekonstrukce.
Koukám se, co je nového na trhu,
nejsem líná projít občas prodejny s nábytkem.
Kochávám se představami, jaké by to bylo nakupovat to do nového bytu.
Zajímá mě, jak lidé bydlí, sleduji i nepravidelně v televizi, pokud se mi podaří natrefit na nějaký zajímavý pořad o bydlení.
Ale také přemýšlím,
jak se co čistí a umývá, zda je to vůbec u některých výrobků možné,
protože uklízet některé předměty musí být opravdu fuška,
lustr, váza, odsavač par a jiné záležitosti jsou určitě pro každou hospodyňku důležité - když jsou čisté,
proto bych si některé, ač krásné výrobky, rozhodně nekoupila,
mívali jsme ověsový křišťálový lustr, ale to mytí! nyní sídlí v krabici v kumbálu, a je to.
Taky tam přechovávám zajímavý lustr se 4 nažloutlými baňkami a na dlouhé kovové tyči, dal se rozsvítit na několik způsobů,
k nám se ale moc nehodil, tak třeba si ho ochočí jednou některá vnučka?
Mám ráda svítidla se skleněnými, snadno omyvatelnými tvary.
Pokud vidím vázu s úzkým hrdlem, a ještě se všelijakými záhyby uvnitř, určitě se jí vyhnu,
leda - že bych do ní dávala suché větvičky a nebo sušená stébla.
Nejraději mám skleněné a takové, které snadno umeju štětkou na lahve.
S odsavačem je také dost práce, kombinace prachu a tuku a par...nic povzbudivého.
Jak ráda říkám: když to umyju, vidět to není, vidět to je, když to neudělám.
A možná by to bylo i cítit, kdyby se neumylo.
Takže se nikdo nemůže divit, že mými velkými kámoši jsou vysavač, ocet, papírové utěrky,
a hlavně!,
nechci uklízet neustále, jsou i zajímavější činnosti,
že?,
milé KOČKY.
