Trošku chlubení,
moji milí,
s novým balkonem máme i nový sušák prádla,
hned jsem ho prověřila a prádlo se třepetalo a rychle na sluníčku a ve větříku uschlo,
krásně voní,
když se včas sebere, může se hned i žehlit...
Jaká krása,
oproti tomu, kdy jsme měli několik měsíců k dispozici jen sklepní sušárnu nebo mobilní sušák v bytě.
Jak málo stačí k lidské radosti.
Když jsem bydlela na severu, ráda jsem natáhla šňůry od stromu ke stromu a pověsila plínky,
( mladé maminky netuší, o čem píšu )
a za chvíli byly suché a voňavé.
Pak se jim dalo pár pohlavků žehličkou a šup na zadeček miminka.
( tomu mému miminku bude příští rok padesát! )
Ráda vzpomínám na ty časy, kdy jsem vytáhla pračku před dům,
prodlužovák a pralo se to skoro samo, máchala jsem před domem v potoce!
Zato v zimě!
Kdo má zájem o podrobnosti, ať se pustí do knížek Betty MacDonaldové, ta píše vlastně o mně!
Vejce a já, Co život dal a vzal.
Jen nevím, jak ta holka věděla, co zažiju, když psala spoustu let předtím, než jsem se narodila.
( a taky jsem nebydlela na západním pobřeží USA )
Milé KOČKY,
teď si vzpomínám i na to, jak bylo těžké ty plínky před narozením dítěte sehnat!
To byly časy!
