Dnes jsem vstávala chvíli před pátou, jak do fabriky, konstatoval manžel.
Šla jsem na bus, bylo po dešti, velmi chladno,
v busu jsem se krapet prohřála,
pak metro a dále tramvají na místo určení.
V sedm už jsem stepovala u doktorů v centru Prahy.
Pak asi hodina a půl přípravy,
následovalo vyšetření, asi 25 minutové,
posléze půlhodinové čekání a pak mě vyrozuměli, že mohu jet domů.
Přístup tam mají k pacientům z mé strany bez výhrad.
Řekli mi, že se dnes nemám tulit k dětem a těhotným ženám,
manžel pravil, že bychom mohli dnes večer svítit přes moji osobu, když mám ta radiofarmaka v těle.
Trochu jsem si vyšperkovala zbytek cesty,
asi 2,5 km jsem došla pěšky,
cestou jsem koupila několik různobarevných primulek,
natrhala do džbánu spoustu větviček zlatého deště ( co se ale jmenuje jinak ),
zítra udělám nějaké akcičky na balkoně. Já to jaro k nám dostanu, ať chce nebo ne, slibuji.
Odpoledne jsem koukala na telku, nedávno jsem totiž objevila jeden zatím pro mne neznámý TV kanál Hobby a čučím na to jak závislák. Na byty, domky a kytky.
Hlavně na ty v Anglii, s těmi krásnými nakvetlými narcisy, zelenými loukami, kamennými zídkami,
ale ty ceny za nemovitosti, astronomické,
fakt bych na to neměla!
Milé KOČKY,
ale koukám na to a kochám se.
Chudinka můj manžel, už dvě pozdní odpoledne musel oželet svoje televizní soutěže.
A u nás ve městě? za pár dní to bude vypadat takhle:
