Kdysi jsem se dočetla o vršíčku Kopeč kousek za naší obcí.
Léta jsem se tam na jaře chtěla podívat a nějak se nedařilo.
Kdo si počká! - ten se dočká.
Dnes jsem po obědě na sebe něco navlékla a hurá na dráhu.
( pana Pecivála jsem nechala u PC )
Za celých 10,- Kč jsem si koupila zpáteční jízdenku do dvě stanice vzdálené vesnice,
a pak pěkně pěšmo na Kopeč.
Mírné stoupání po silničce s výhledy na Krtinu ( jak doma říkáme familierně Řípu ),
okolo se vše zelenalo, pole právě čerstvě zoraná tmavě hnědá a okolo spousta kvetoucích špendlíků.
Prošla jsem vesničku stejného názvu, jako byl cíl mojí výpravy,
vystoupala na vršek a cestou zkusila nafotit ty zlaté kvítky.
Tak blízko města a taková krása,
prý tu byla kdysi sopka, momentálně soptívám víc já.
Na celou akci jsem potřebovala něco přes dvě hodiny,
ve 14 hod. jsem odjížděla z N. a v 16 hodin už jsem z vlaku vystupovala zpátky u nás na nádraží a kmitala domů.
Milé KOČKY,
cestou jsem uvažovala, že bych mohla vyhlásit takovou malou VÝZVU:
není to povinné, není to soutěž, nebudu nikoho do ničeho tlačit,
ale!:
kdybyste chtěly, můžete nafotit během týdne nějaké své oblíbené místo nebo koutek, ať již na své zahrádce
nebo potok za vsí, cokoli, kam rády chodíte a není to běžně známé,
je to blízko vašeho bydliště a stojí za nakouknutí, za fotku.
V komentářích pod tímto článkem dejte vědět, kam se máme podívat.
Na jaký blog.
Uděláme si tady takové hezké, české JARO:
Níže mám pro vás fotodokumentaci mé dnešní spanilé jízdy:
