Dnes jsme tu měli malého Honzíka ( v září mu bude 5 let )
a po obědě dostal nějakou porci extra energie a blbli s dědou, na rozdíl ode mne, já jsem si na chvíli lehla.
Samé chichi a haha, výskání a pobíhání a najednou ticho!
Tak vylezu a koukám: na stolečku chybí obě mé kvetoucí orchideje.
( Ty ostatní jsou na okně v ložnici ).
Spadly za stolek, zbržděny záclonou a válejí se s obsahem květináčů na koberci.
Naštěstí je tam taková drť z kůry, šlo to docela dobře sklidit.
Tak jsem oba vyhnala a uklidila to, jinak by to určitě rozmazali a nadělali ještě více škody.
Pak přišel výslech a co myslíte,
milé KOČKY,
jak se to stalo. Děda, ten rozumnější a starší, hodil po Honzíkovi polštář a smetl obě kytky.
Přesná trefa!
Ještě, že jsem slabá jako čaj,
ani jsem nenadávala, ono už to bylo zbytečné,
oba koukali jako neviňátka a hned tak se do polštářové války asi nepustí!, nebo ano?
Kytky přežily, jedna sice přišla o kvítek, ale i tak jich má ještě dost.
