Když Martička ( Vyzobaná slunečnice ) vyhlásila soutěž o hodinách, měla jsem jiné starosti, pár dní jsem strávila v útočišti - v překrásném bytě druhé babičky mých vnuček, v zajímavém koutě Prahy, aby mě po chemce nemusela vozit k nám a na ukončení této procedury zase jet pro mne a zpět.
Milé KOČKY:
( znáte tu hádanku, jak převézt přes řeku kozu, vlka a zelí? - tak něco podobného ).
Tudíž to bylo tak, že jsem u ní strávila necelé tři dny, starala se o mne a snažila se mi ty nevlídné dny zpestřit programem, kdy jsme prohlížely fotky jejího syna, tedy mého zetě v dětském věku, a svatebními fotkami a pod.
A nyní přicházím k tomu, co se týká Martičky:
všude po bytě měla ta osůbka zajímavé a docela staré hodiny, jak ve skříňce, stojací, bimbací, tak po nějaké babičce nástěnné a prostě mě moc zamrzelo, že s sebou nemám fotoaparát a že je nemohu pro vás a Martu vyfotit.
Bylo jich tam několik a jedny zajímavější než druhé.
Třeba to někdy zkusím napravit?
Já mám v bytě - myslím si - taky zajímavé časoměřiče, ale opravdu jsem v té chvíli nebyla schopna se zúčastnit, běhat po bytě s foťákem a ani jsem dosud nebyla schopna se tam, k Vyzobané slunečnici, podívat, jak to téma dopadlo.
Mějte se,
v tyto přehřáté dny, krásně.
( přiznám se bez mučení, že když jsem já kupovala kdysi hodiny nebo i jiné předměty do bytu, vždy jsem dávala přednost tvaru kruhu, že by to o mně něco vypovídalo??? )
