V lednu vybráno, objednáno, posléze zaplaceno. Pak už jen těšení a zvědavost.
V posledních dnech i starost, při pohledu na předpověď počasí!
Vyhrožovali velkým větrem.
Včera, v sobotu, odjezd před sedmou z Prahy směr Chomutov a dál na Chemnitz a rozhraní Durynska a Saska.
Ráno zima, tma, zataženo, chvílemi déšť, za Chomutovem cestou do Krušných hor i sníh, dost sněhu.
Bus byl plný, především starší ročníky.
My jsme jely ve třech, Jana, Marcelka a já.
Taky s námi cestoval jablečný linecký koláč, dílo Marcelky.
Prvním zastavením našeho jednodenního adventního zájezdíku bylo město Zeitz, měli jsme domluvenou prohlídku zdejšího zajímavého chrámu a pak také návštěvu zámku Moritzburgu ( neplést si se zámkem stejného jména poblíž Drážďan, kde Popelka ztratila střevíček ).
Je zde pohřbený Agricola a mnoho šlechticů. Podívali jsme se i do krypty. V tomto kostele a klášteře bylo mnohé k vidění, k focení!
Ve městě bývalo údajně na 20 výrobců dětských kočárků, jejichž výrobky a nejen je, jsme mohli obdivovat v muzeu na zámku, do kterého se asi i kvůli chladnu venku vrhla většina osazenstva busu.
Po prohlídce se někteří stihli podívat i do města, které je každopádně zajímavé, ale dost zanedbané, po změně v uspořádání Německa tak trochu ,,vybydlené,, - což už jsem zjistila na mnoha místech bývalé NDR.
Odtud se pokračovalo do nedalekého historického města Altenburg, kde jsme nejprve chodili s p.průvodcem po památkách, kostelích, zajímavostech, posléze část šla s průvodcem na prohlídku zámku a my s Janou a Marcelkou jsme zamířily na náměstí se zajímavou radnicí, obešly jsme adventní trhy, daly si horkou čokoládu s čepicí šlehačky, po další procházce jsme poseděly v kavárně a také na něco dobrého na zub došlo, ohřát jsme se došly i do obchoďáčku, kde jsme nakoupily nějaké vánoční ubrousky a pár drobností, Jana pořídila ve spec.prodejně několik druhů hořčice, kterými je město proslulé.
Odjíždělo se po 17té hodině směrem k domovu, ovšem ještě to nebylo všechno: další zajímavá zastávka, sice jen krátká, byla v hornickém městečku Marienberg poblíž hranic.
Náměstí bylo ozdobené, spousta stánků, ovšem většina jich byla v tu dobu už zavřená, škoda. Nicméně atmosféra čistě vánoční.
Další přesun už proběhl bez problémů, pan řidič jel opatrně a bezpečně, kolem půl desáté jsme křepce vyskákali z busu do metra a pokračovali domů, do peřin.
Ač počasí bylo zkrátka prosincové, bylo větrno a chladno, přes den nám i svítilo sluníčko a výlet se očividně povedl.
Letos asi poslední takový počin.
Málem jsem tam zapomněla, co mne čeká v úterý 17.12.
Milé KOČKY,
udělám vám z toho malý seriál, abyste o nic nepřišly.
Nejprve zakoupená pohlednice zámku Moritzburg, pak vstupenka do zámku ...