Dnes u mne došlo k posunu, tedy malému, ale!,
včera jsem se na tabuli dočetla, že budou dnes v patnáct hodin promítat film Ledové království,
myslela jsem si, že bych tam mohla poslat dědu s Honzíkem,
i zeptala jsem se maminky Honzíka, zda by na to šel, jestli to rodiče dovolí,
dojednáno,
jenže, děda zastávkoval a spadla jsem do toho já.
Do kina s cizím chlapem jsem nešla už hrůzu let a nyní s pětiletým, ještě k tomu na film 3D,
když jsem ani netušila, co to vlastně je!!!
Doslali jsme brýle, myslela jsem, že to Honzík nebude chtít mít na nose, ale statečně se díval a já nakonec také.
A jestli jste,
milé KOČKY,
zvědavé, jaké mám po shlédnutí dojmy a názory, zde jsou :
Film je moderní pohádka, oplývá mnoha triky, efekty a kouzly, barevnými zvraty, chytlavými písničkami,
obdivuji tu něčí fantazii, děj byl svižný, i když předem odhadnutelný, ale je to pro děti!, i mne vtáhly události na plátně do děje a obdivuji práci, kterou tomu musel někdo věnovat.
Nakonec jsem to ohodnotila jako zajímavou zkušenost a Honzík byl nadšený.
Byly i divné momenty! Například, že princezna běhá po lese a skalách na podpatcích, nicméně chápu, že těžko bude princezna nosit pohorky,
dále obě protagonistky vypadaly, jako by právě šly z kosmetiky a od kadeřníka,
ovšem ty animace, jejich provedení, to bylo něco! Famozní!
Pozn.:
měli k tomu promítání vydávat s brýlemi ještě hluchátka, neb zvuk byl vyšroubovaný na maximum a to mi silně vadilo, a pak - jak jsem odchovaná B.Němcovou, H.Ch.Andersonem a jinými horory, tohle bylo zase něco jiného a ve svých bezmála dvaasedmdesáti jsem musela leccos skousnout.
Také ty obří papírové kbelíky pop cornu, co celou dobu konzumovali vlevo a vpravo od nás, to křupání, které bylo slyšet přes hluk filmu, mně znervózňovalo, jsem holt stará páka. Ani mi to nevonělo!
Za nás se v kině cucaly nanuky a eskymo!
Tak, a mám tu premiéru za sebou.