Barevnější

 Povídali jsme si s mužem, že letošek tady u nás není právě barevný, že jindy byl podzim barevnější a já hned hupky dupky do starých fotek a našla jsem důkazy:

pocitově mi to letos chybí, ty barvy, taky bývá babí léto delší a slunečnější, možná je to tím, že jsme hodně doma, že by to chtělo víc chodit do lesa, do přírody. Že prší, mi nevadí, jak ráda vidím venku mokro, po těch týdnech, kdy tu bylo vyprahlo, až venku pukala země a záhony vypadaly jako betonové.

Jinde lidé měli potopu a vrčeli, že jim pořád prší a já jsem jak starý indián žádala ty nahoře, aby mraky přesměrovali k nám. Na dohled je listopad a tak už se ničemu nedivím. V listopadu máme dvě zajímavosti: 11.11. mají svátek Martinové a také! - pozor! budou prodávat svatomartinské víno, ještě před třemi lety jsem se na to vždy těšila, teď už víno nepiju a jen slavíme ten svátek.

Milé KOČKY, přeji vám hodně krásný listopad 2020 a nenechte se vykolejit. 

Čas na úvahy, co si letos napečeme, jak vyzdobíme,  pomalu se připlíží Advent. To už bude o něčem jiném. 

Dnes jsem nasypala roztlučené loňské vlašáky na balkon a hned to tu bylo veselejší, sice to nebyl ten provoz, na který jsme v zimě zvyklí, ale už první opeřenci projevili zájem. V zásobě máme také slunečnici.

Ještě se 61x vyspíme a bude nový rok.

Obrázky

 Jestli mi něco v blogu doteď chybělo, byla to galerie, sice jsem kdysi nějaké ty obrázky od vnuček na blog dala, nicméně mám jich nafocených hodně a tak si je sem pro vzpomínku dám Asi se můj nápad nesetká u mladší vnučky s pochopením, přece jen jsou to práce z doby, kdy byla malá a dnes se na své umělecká období kouká kriticky, jenže já, jako správná babička, je stále obdivuji a těším se jimi.

Milé kOČKY,

chápete mne, že? Jistě vy všechny, které jste obdařeny dětmi a posléze vnoučátky, s láskou schraňujete výrobky dětí a vnoučat, ať již je to z keramiky nebo výtvarky. Pamatujete se na to, jak se dělaly přáníčka pro maminku? Moje máma jich měla schovaných nahoře, v kredenci, plno.

Už jsem to kdysi psala, že moje tchýně, mé dcery babička, měla starý dřevěný kredenc a moje dcera jí na vnitřní stranu dvířek dole udělala z pastelíny nějaký výtvor a babička opatrně přivírala dvířka, aby jí to dílo neopadalo. 

Opatrně našlapujte, jste v Galerii, hihi.

v klícce je morče! -

Výtvory

 Spíše pro sebe než pro druhé si tentokrát udělám příspěvek o pletení. Když byly vnučky malé, pletla jsem jim svetry, čepice, šály a rukavice, i když - pochopitelně - měly hlavně kupované oblečení. Musím se, skromě, ale přece, pochválit, že mladší vnučka ty moje modely ráda nosila a uměla nosit! Ona je správně, žensky, od mala marnivá a to v dobrém slova smyslu, vždy vypadala jako holčička. Klidně sukni do gumy, kterou jí maminka ušila, nosila přes oteplováky do školky!!! I v největším mrazu byla za dámu. Nic bych za to nedala, že nedaleko od nich bydlící Haidi Janků podle ní nazpívala Když se načančám.

Milé moje KOČKY,

legrace bylo dost a nyní přistoupíme k práci: 

najdu několik pletařských výtvorů, které jsem vytvářela přímo pro vnučku, ( vnučky ). Vždy jsem jí ještě uháčkovala nějakou tu ozdobu, případně přišila korálky, aby měla něco nevšedního. 

A když zbyla příze, udělala jsem ještě jeden svetr nebo něco menšího, s pruhy, takové perpetum mobile -

( když se měly vnučky narodit, řekli jsme si, že nebudeme kupovat nic růžového ! a taky, že nebudeme kupovat moc hraček, co myslíte? - jak to dopadlo? dnes si mohou otevřít obchůdek s plyšáky a z růžové či světle fialové šla, nejenom nám, hlava kolem)

 ze zbytků nákrčníky:

letní kousek:

zbylo na klobouček:

oblíbená čepice:

trochu jiné barvy:

 a jeden svetr pro dceru, se sůvami: foceno tehdy ve stádiu rozpracovanosti -