středa 18. března 2020

Slepičí a kohoutí sbírka

Do výzvy u Martičky mohu směle vykročit s divnou sbírkou,
která ani nebyla plánována,


propašovali se ti opeřenci k nám podloudně a postupně,
jenže se z toho stala sněhová koule a na to pozor,
milé KOČKY!
Nejprve jsem měla tři talíře z Polska?, kde na jednom byl kohout.
Koupila jsem si v Alsasku látku se slepicemi a kohouty,
byla sice trochu drahá, já však jsem měla nějakou představu,
že by se z ní daly ušít sedáky na židle nebo tak něco.
Nebo, že je vystříhám a našiju na ubrus?
A místo toho jsem z nich udělala 4 obrázky. Zbytek látky čeká na inspiraci.
Nakonec jsem občas nějakou tu slepici dostala, nebo koupila,
třeba v Bruggách jsem koupila hrnky s čokoládovými bonbony,
v Roudnici velikonoční dekorační pipky,
v Delftu talíř s kohoutem,
v Maďarsku plechovou tabulku s kohoutem,
jednoho kohouta mi nakreslila vnučka, když byla malá,
vplížili se nenápadně a už tu s námi žijí několik let.
Dokonce jsem si na ně pořídila polici!
Koupila jsem postupně džbán, cukřenku a mističku...
V Rýmařově jsem zakoupila kuchyňskou minutku.
( v lednici mám 20 vajec, ale to se asi nepočítá )
Ve sklenici od džemu přechovávám usušený podběl, přísný zákaz mám chodit na bleší trhy,
na lednici trůní magnetka s odkazem na francouzské pivo.
Zkrátka: podlehla jsem tomu.

( viděla jsem i máslenku s kravičkou, ale to jsem se ovládla a nebudu už ten zvěřinec u nás doma rozšiřovat )