pátek 8. května 2020

Květnová radost

Od podzimu, kdy jsme vlastně s mužem byli naposledy na výletě/na dovolené a to v Kuželově na Slovácku  - jsem toužila někam jet.
Vždy mám v hlavě několik výletů a tras, kam se vrtnout, ale moje choroby a manželova náhlá únorová příhoda nás pěkně uvěznily a pak přišel koronavir a byl šmitec!
( neplést si se slovem smyčec! hihi )
Dnes jsme si řekli teď nebo nikdy a ač jsme si nebyli jisti, že děláme dobře, vyjeli jsme na výlet, který se mi před půl rokem uhnízdil v hlavě.
Budu mu familierně říkat rouškový.
Nebudu tu popisovat všechno, nicméně dvě místa neboli dvě zastavení vám tu popíši a ozdobím fotkami pro větší názornost.
Stvolínky: nebyli jsme tam prvně, to ne, ale tentokrát jsem si užila zámek a okolí, sice stav této budovy i kostela je opravdu chatrný, dovnitř se zatím jít nedá!, a ti, kteří to budou rekonstruovat mají jistě plnou hlavu starostí a peněz to bude stát také spoustu, nicméně moje fantazie tu jela naplno a ráda jsem si to v hezkém, jarním počasí prohlédla a nafotila.
Odtud jsme měli namířeno přes Č.Lípu do Zákup, také jsme tu už kdysi párkrát byli,
zámek je momentálně zavřený,  v parku se uklízelo a chystají se na otevření sezony,
já jsem stejně chtěla oběhat město a všechny jeho památky a pamětihodnosti.
Krásně jsem si to zde užila.
Podrobnostmi vás,
milé KOČKY,
nebudu unavovat, neb si snadno dohledáte info o tom,
kdo a kdy jezdil do zdejšího zámku za císaře pána,
že tu žije medvěd a pávi korunkatí,
že ve městě jsou dva mosty se sochami a bývalý klášter a několik kostelů,
v jednom jsou pohřbeni Berkové z Dubé a spoustu dalších zajímavostí,
až otevřou zámek a pojedete-li se sem podívat, průvodce vás zahltí jistě více.
Mám konečně ,,splněno,, - aparát plný obrázků. Některé vám ráda ukážu.
Na zpáteční cestě přes Mimoň jsme se zastavili u Průrvy Břehyně - stánek U leknínu,
na kávičku a čaj, provoz tu byl nevídaný a točili 4 druhy zmrzliny.
Kde jsou ty smutné časy, kdy jsme tu bývali sami.
Dnes: auta, motorky a bicykly, i pěškobusy, davy turistů s dětmi, se psy, hemžení jak v úle.
Bylo mi venku, v zeleni,  fajn. Naprostá opilost jarním vzduchem.
( asi pochopíte, že když mám víc jak 300 snímků, nemohu sem dát všechno, něco si musíte prohlédnout až tam, samy )
Ráda bych se dožila toho, že ta malá městečka na severu budou hezky opravená a krásná, že zmizí otlučené, špinavé fasády a slepá okna, že se najdou lidé, kteří tam budou bydlet nastálo a bude to jejich domov.












































Cestou na poštu

Milé KOČKY,
abych si mohla vyfotit jeden velký keř kvetoucí vistárie,
vzala  jsem to ve čtvrtek při pochůzce na poštu oklikou a zde vám předkládám výsledek té snahy.
A na zpáteční cestě jsem vyfotila tamaryšek, který od minule více rozkvetl.
Hezký den přeji,
u nás slunečno, sucho a studený vítr.
Konec hlášení.