Jako lavina

Dlouho nic a pak se to hrne, řekla bych.
Milé KOČKY,
o čem že to mluvím?
Celou zimu jsem chtěla na výlet a nic moc a nyní se to na mne valí. Včera jsme byly s Marcelkou v Karlíně a večer přijedu a manžel povídá: zítra má být hezky, co kdybychom někam jeli. Jemu je to jedno, kam.
Já mám v hlavě plno výletů, tak se snažím vyzvědět, kam to jeho táhne.
Nakonec mu dám vybrat ze čtyř. Ale i to je mnoho. Zůstane Jičín a Slaný.
Ráno vyjedeme a koukám, místo na Jičín jedeme směr západ.Prý, aby nám nesvítilo do očí.
Jak známo, mám ráda staré, dřevěné zvonice a vím o mnohých, na Slánsku jsme už některé vícekrát poctili návštěvou
( třeba Želenice, Neprobylice, Kvílice a další) - mám už dříve na blogu )
a nyní jsem to namířila na další z nich.
Nejprve jsme se stavili v Tuřanech, hřbitovní kostel byl sice zavřený, ale náhrobky a zvonice měly určité kouzlo. Nafotila jsem tu hodně snímků. Lípy byly před rozkvětem.
Poté jsme přejeli do blízké obce Řisuty. Tady to bylo jednodušší, kostel i zvonici vedle hřbitova jsme jen malinko pofotili a prošli se po vsi, pokračovali jsme do obce Přelíc, kde už jsem šla na hřbitůvek sama. Kostel byl otevřený, ale vnitřek se fotit nedal, bylo tam pletivo ve vchodu, zvonice krásná,  údajně má nejstarší zvon v Čechách.
Aby mi šofér nevypěnil,že mi vše dlouho trvá, po návštěvě této obce už jsem ho navigovala do civilizace a to do Smečna, kde už jsme byli vícekrát, nicméně jsem si zámek a kostel a tamní sousoší znova vyfotila.
Takže mám co přilípnout sem na blog!
Počasí? Bylo slunečno a chladno.
Já osobně bych byla jela ještě dál, ale raději jindy, dnes jsme to otočili k domovu docela brzy.
A jedna novinka, ohromilo mne, že kolem obcí Vítov, Blahotice, Slaný je úplně nový okruh!
Další postřeh: na stavbě silnice mezi Velvary - Ješín rostla na haldách zeminy spousta, přímo záplava rudých máků, a když jsem to chtěla za jízdy z auta vyfotit, povídám manželovi:
tu červenou šmouhu budu vydávat za umění.
Tady to máte na tácu:
Tuřany:

Řisuty:

Přelíc:

Smečno:

Chvála blogům

Máte doma nemluvného chlapa,
máte spoustu fotek, zážitků,
málo možností chodit za kamarádkami nebo někam na drby?
Měla jsem spíš napsat na kafíčko?
( nebaví vás klasické drby typu kdo s kým spí, kdo je v jiném stavu a s kým, která hérečka v jakém seriálu hraje, který manžel nějaké paní šel včera domů vrávoravým krokem a podobně?, kdo má kluka v pubertě, který roste pro šibenici, dceru, která se tahá s kdekým???, kdo fetuje... )
Milé KOČKY,
rády nakukujete do cizích bytů za účelem vzdělávání se v zařizování a sníte na téma krásné bydlení? Máte touhu po úžasné, barevné zahradě a nevypadá to, že si nějakou hned tak pořídíte?
Chce se vám cestovat a podívat se co nejčastěji do cizích zemí a bez pohromy a bez rizika pokousání exotickým hmyzem či plazem se vrátit do reality ČR?
Pak choďte pilně na různé blogy a kochejte se.
Máte-li přetlak a potřebujete se z toho vypsat nebo nějakou tu svoji fotečku chcete ukázat ostatním a čelit veřejnému mínění?
Pak si založte blog, jako jsem to udělala po dlouhém rozmýšlení v dubnu 2014 já a můžete se
realizovat z tepla svého domova.
Jsem opravdu neskonale ráda, že jsem se seznámila díky blogu s mnoha tvořivými a vtipnými ženami, s několika mladými muži, s kterými bych se nikdy nepotkala, nebýt blogu.
To potkávání může klidně být jen prostřednictvím blogu!
Nehledě na to, že tu mohu zpětně najít své postřehy a deníkové záznamy různých akcí, které mě životem provázejí.
A má to i tu výhodu, že návštěva se zdrží, jak dlouho chce a nemusím ji netaktně vystrnadit z domu, když přijde třeba dlouho po půlnoci. Občerstvení si dodá sama.
Chvála blogům!
A jelikož jsem přející, přeji všem blogerkám a blogerům, aby se jim dařilo a vítám, když se přijdete podívat ke mně.
(fotka je z dávné doby z návštěvy hradu Velhartice, když jsme se usalašili v oblíbené Sušici a výletovali tam okolo)