jen abych to nezakřikla!... mohlo by to vydržet tři dny a tři noci.
Venku, pod borovicí, je takové sucho, že ani silný, prudký, vytrvalý déšť nestíhá ten záhon zalít.
Ale myslím nyní na jiné věci:
protože neumím cizí řeči ( trochu němčiny a několik slov anglicky se nepočítá ), stává se mi, že když jsme s Janou nebo Marcelkou cestovaly do Francie, měla jsem problém,
jejich názvy jsou shluk písmenek, která si musím napsat, jak se co vyslovuje,
když je průvodce jmenuje, abych pak, později, doma, mohla městečko spávně pojmenovat.
No a jelikož moje spolucestovatelky jsou na tom podobně, říkám třeba Marcelce: to bylo tam, jak mají na katedrále ty krávy. Opravdu,
milé KOČKY,
v městečku Laon, kde mají neskutečnou pozemní lanovku, mají na katedrále sošky býků.
Nikde jinde to asi nenajdete.
Mimochodem, toto městečko vysoko nad okolní krajinou je velmi pěkné a plné památek.
Posazené je severovýchodně od Paříže.
Takže se mi často stává, že něco dávají v televizi a já říkám manželovi: tam jsem byla!
a poznám to hlavně podle toho názvu nebo podle nějaké dominanty,
třeba při sledování Tour de France.
Paměť na tohle mám velmi dobrou, obvykle se mi vybaví něco nebo někdo, s kým jsem tam cestovala.
A stává se nám, že vzpomínáme a každá z nás si pamatuje něco jiného.
A jak to řešíme nejlépe, co to jde?
Nafotíme si název města nebo místa na něčem, kde je napsaný, třeba i na kanálovém poklopu a do notýsku si napíšu, jak to průvodce vyslovoval.
A pak - to úspěšně zapomenu.
Co se tak v nedělním odpoledni do Laonu podívat?
lanovka, pozemní, zážitková, hihi:
a vracíme se dolů:
Neboli počátek naší spanilé jízdy do Pikardie.
--------------------------------------------------------
Zpráva o požáru v katedrále v Nantes tento týden mě rozesmutnila, byli jsme tam v r.2003 cestou do Bretaně. Po loňském požáru v Paříži další rána památkám.
