Ještě v rozespalosti jsem něco posnídala, pak jsem procedila mezi zuby, že snad nebude pršet, nebude vedro, nebude ..., ble,ble,
zkrátka se mi nikam nechtělo.
Jenže, to bych příště zase mohla marně doufat v nějaký výlet a nikam by mi nejel, tudíž schůdnější bylo se vzpamatovat a vypravit se.
Odjížděli jsme za takové jemné mlžky, teplota příjemná, slunko právě vykouklo za nejbližší střechou.
Vzali jsme to směr Veltrusy a pak k Budyni, kde jsme byli už mockrát a dnes jsem jela na jistotu.
Manžel mi řekl, do kolika hodin chce být zpátky, tak jsem to v duchu spočítala a bylo jasno, kam to bude. Budyně nikdy nezklame, byli jsme tam brzy ráno, obešli hrad a pofotili už po sté to samé a stejně jsem tam zase objevila něco nového!
Pak jsme se přesunuli do Libochovic, prošli jsme se po náměstí, k Ohři, k zámku a do jeho parku.
Z fotek poznáte,
milé KOČKY,
čím jsem se tam zabývala.
Výhledy na hrad Házmburk byly zamlžené, dnes viditelnost nic moc.
Když jsme se pokochali a zaveleli k dalšímu cíli, už se teplota vzduchu hodně zvýšila a sluníčko peklo.Tak jsem udělala zastávku v Brozanech na pár obrázků a poté na několik fotek v mých oblíbených Doksanech v areálu kláštera.
Terezínem jsme pro horko jen prosvištěli do Litoměřic a minuli jsme je celkem bez povšimnutí, pro tentokrát! Sice jsem jejich významné stavby obdivovala z mostu a stálo by to za snímek, ale řidič nezastavoval.
Na oběd a řezaný Birell jsme se zastavili u Labe v Nučnicích a pak už jsme to dojeli domů, kde sprcha a velké množství vody zachránili můj organismus od padnutí.
Můžete se podívat, jak jsme to pojednali, aniž byste vy samy musely do toho horka.
Budyně nad Ohří:
Libochovice:
jeden manželův:
Doksany:
Brozany:
