V neděli, v pořadu Objektiv, mám ráda, když jsou příspěvky z Evropy a nebo jiných, - ,,civilizovaných míst,, - dost často totiž jsou z Malajsie a jiných džungloidních zemí Asie nebo Afriky, případně Jižní Ameriky a to mne, popravdě, tolik nebaví. Sice to sledování v TV není nebezpečné, žádných hadů a štírů a pavouků, pokud je tam vidím, se nemusím bát, ale raději sleduji památky a místa, která jsou blíž. A dost často se stane, že mohu říct, tam jsem byla. Jako dnes: hrad Czocha v Polsku, donutila jsem dokonce manžela, aby se na to podíval se mnou! říkám mu, tam jsem byla s naší Helenou při zájezdu do Zaháně!
Milé KOČKY,
vlastně jsem toto začala psát z jiných pohnutek: jedním z příspěvků v dnešním Objektivu bylo, jak nějaký člověk u Bodamského jezera pěstuje jiřiny. Na veliké ploše, obrovský počet jiřin, mnoho různých druhů, spousty barev. Jen nechápu, když se musí na zimu hlízy vykopat a uskladnit, jak to dělá - to musí být pořádná fuška a zjara to vše zase zasázet. Kloubouk dolů! Jen je mi líto, že to po prvním mrazíku odejde, veškerá ta krása v mžiku zvadne a už ji nic neobnoví.
Já, ač Jiřina, mrazíky snáším dobře, nikdo mě vykopávat nemusí a kvetu celý rok, hihi.Berte mě s rezervou, milé KOČKY. Co vy, vaše zahrádky a vaše jiřiny?