Na rozloučenou

 S posledním dnem srpna, na rozloučenou s prázdninami, si sem dám jeden příspěveček... sice jen vzpomínkový, ale i tak. Často si totiž vybavím, jak jsem si užívala u Baltu nedávno na zájezdu chůzi v jemném písku, v místech, kam ještě vlnky dosáhly, a tu trasu - asi 3km - jsem si připadala, jako naprosto svobodný člověk. Jen já, moře, vlny, písek, modré nebe a na něm několik mráčků, vítr a občas nějací lidé v dálce, rackové nad hlavou...borovice v lese nedaleko.

Milé KOČKY:

škoda, že je to odtud tak daleko:

Už je tu zas

 Kdo? já přeci, včera večer, v neděli, jsme se v pořádku vrátily ze zájezdu do Švábska. Doma jsem byla sice až kolem půl jedenácté,, na zájezdu jsem byla s Marcelou, kamarádkou, domů z Prahy nás odvezl její zeť Jirka. V Německu dost pršelo, ale to až poslední den, jinak se to dalo vydržet. Program byl hodně nabitý a fotek jsem dovezla asi 1100 a budu na nich chvílemi pracovat. Tuším, že kolem 1.9. bych mohla přilípnout první zprávu o cestě do této německé spolkové země na blog. Bude na co koukat, to vám, 

milé KOČKY, garantuji.

Cestovaly jsme s CK Kiwi, jelo se ráno ve čt z Kulaťáku a návrat v neděli večer tamtéž. Nyní se věnuji konsolidaci domácnosti, vaření, pračce, převlékání postelí a manželovi ( někomu ty dojmy sdělit musím ).

Ostatně i na blog si zas musím udělat čas, abych vaše ctěné komentáře pročetla a případně na vše odpověděla. Chyběly jste mi, milé KOČKY, vaše Jiřina z N.

Krátím si chvíli

na Kratochvíli:

zámek, kam by se měl podívat každý? přijdete si tu jako v Itálii, milé KOČKY:

 

Trochu zeleně

Na výletě do jižních Čech jsem nafotila i nějakou tu zeleň, třeba při procházce ke zřícenině hradu Dívčí kámen, kam jsme sice nedošli, ale i tak se nám procházka líbila. 

Rozhledna poblíž Křepice:

Dívčí Kámen:

 úplněk: