středa 20. ledna 2021

Plánování

 Jak jsem z minulého režimu zvyklá, často si výlety plánuju, to byla samá pětiletka a dvouletka, jednoho to poznamená, hihi. Jak něco zajímavého někde slyším nebo vidím, zapíšu do paměti a jakmile jedeme tím směrem, zařadím do plánu cesty. Někdy ale přijdu na nějakou zajímavost až během cesty. To ovšem platí pro cesty po Česku, případně Slovensku. Nyní mám v plánu Krnovsko, několik dalších krásných míst a hlavně jsem plánovala velkou dovolenou na Slovensko. Jenže se to nelíbí covidovi!

Zrovna tak si vybírám i zájezdy, podle toho, co cestovka nabízí a jestli je tam něco tak úžasného, aby to vzbudilo moji zvědavost a touhu se tam busem trmácet. 

( proto jsem neodolala Malborku, Carcassonnu, Vysegradu, Dubrovníku, Malcesine, Alberobellu, Colmaru, Bruggám, či Invernessu, Bonifaciu, Interlakenu ? to jen pro představu, jaký mám rozptyl, hihi )

Mojí vášní je na 4 až 7 dní vyjet do určité oblasti v ČR a tam se usalašit a poznat co nejvíce z okolních turistických zajímavostí a přírodních krás. Pak třeba Chebsko, nebo Domažlicko, Znojemsko a další místa prochodit, ( za mlada pojezdit na kole, viď, Slavonicko?! ), některé krajiny ovšem navštěvuji opakovaně, neb si zaslouží se tam vracet. A těmi oblastmi jsou Šumava, Děčínsko, Jeseníky. Taky okolí Adšpachu.

Mám ve zvyku mít v notýsku zapsaná přání, kam bych jela ráda, vždy deset míst, kam bych ještě jela, pokud zdraví a finance dovolí, pro covid tam není místo. Přesto mi ten malý zmetek kazí plány!

Momentálně je v pořadníku: Španělsko+Portugalsko, Irsko, Norsko, Dánsko, Sicílie s jednodenním výletem na Maltu, Amalfi a okolí, podhůří Pyrenejí, Auvergne, Frísko, Hanzovní města, jakmile se mi to podaří, přijde na jeho místo další.

Milé KOČKY,

nikdy jsem ještě neletěla letadlem, ani jsem nevyhledávala všeliké nebezpečné sporty, jako skoky padákem, raftování a podobně, to není pro mne, ale škrábat se lesem na kopec ke hradu, to mě užije. Projít si krásnou zahradu s množstvím květin, keřů, stromů a soch, vodní hrátky, to jo,jo,jo. Nejlépe se stejně postiženou osobou, která to ocení. Obdivuji lidi, co dokážou jen s pasem a batůžkem procestovat Asii a nebo Jižní a Střední Ameriku, ale to není nic pro mne. Taky mě nebaví válet se jen na pláži plné řvoucích dětí a s vodou po kolena, ale neberu jim to. Chápu ty rodinky s malými dětmi. Jsem ráda, že jsem  zažila koupání v čisté vodě na skalnatých místech v Chorvatsku. Na mnoha místech Chorvatska a Černé Hory. Že jsem mohla objevovat a obdivovat krásy Slovinska. Jsem naprosto nadšená, že jsem na vlastní kůži zažila, co je Provence nebo Toskánsko. 

Neměla jsem nikdy tendenci mít nejdelší nehty, nejkrásnější vlasy, nekouřím, nepiju, chodila jsem na druhé a jeden čas i do  třetího zaměstnání, abych mohla na zájezdy. Nehty jsem si dělala sama, vlasy občas u kadeřnice, ale jinak jsem za tohle neutrácela, moc lituji toho, že jsem začala cestovat ven až tak pozdě. Roky přibývají a síly mě opouštějí. Ale myšlenky na výlety zůstávají.

Myslím, že mi slunce, moře a dobrá společnost sluší.