Dám do placu, jak se občas říká, dva vtipy. Dnes jsem je slyšela a asi to nebylo poprvé, ale zapomněla jsem už na ně.
Milé KOČKY:
Modlitba - Ó, pane, dej mi trpělivost, protože, když mi dáš sílu, budu potřebovat advokáta.
Poučení - Od zralých žen se v posteli můžete leccos naučit. Třeba, že knoflíčky na povlečení patří směrem k nohám.
Abyste se,
milé KOČKY,
podívaly na hrad Kumburk i v jiný čas, než když je schován pod haldami sněhu, ukáži vám, jak to vypadalo, když jsem tam vzala vnučky, to bylo o prázdninách, trávili jsme prázdniny na Jičínsku a objížděli památky a přírodní krásy okolo. Na hradě nikde nikdo, tak jsme si za branou udělaly u stolu s lavicemi piknik. Měli jsme tehdy s dědou a vnučkami hrad pro sebe. Přijeli jsme autem od Nové Paky a šli jsme lesem, bylo docela horko a tudíž jsme stín lesa uvítali.
Tak konec povídání a tady je trocha toho pokoukání: koláče jsme koupili a svetr medvídkovi jsem upletla den předtím.
