neděle 7. února 2021

Aktuality

 V první řadě se musím pochlubit: ( doufám, že to nezakřiknu ) - za poškozený hrneček s ulomeným uchem mi dodavatel poté, co uznali moji reklamaci, prý posílá nový a nepoškozený. Mám se opět na co těšit. Pak vám,

milé KOČKY,

s radostí a začerstva hlásám: dnes jsem po obědě zavolala kolegyni Janu, zda by nejela se mnou do Prahy, že bychom si udělaly procházku ve sněhu na okraji města. To sice neprošlo, ale! Jana vcelku ochotně na procházku chtěla. Jsme ženy činu a víme, co chceme, tedy jsme si řekly, že ve 14hod. u busu, zajely jsme jednu zastávku do vedlejší vesnice Kojetice a šly pěšky po skalách do Nerátek. Potkávaly jsme docela dost skupinek - se psy, s dětmi, chůze ve sněhu ( nebylo ho moc ) byla fajn, ale na zmrazkách jsem musela být extrémně opatrná. Sádru potřebuji nanejvýš na zamáznutí děr po obrázcích. Zlomenin jsem se vždy bála, dosud se mi vyhýbaly a snad to tak i zůstane. Rády byste nahlédly, jak to u nás vypadá v zimě? Tož, nezdržuj, Jířo, a dávej:






























v noci na dnešek to vypadalo takto:


a novinka: dnes měl můj nový batůžek premiéru: vzala jsem si ho sebou na výlet, musí si zvykat postupně,  udělal mi dobrou službu. Domů jsem přišla celá, spokojená.

Co zbývá

Neděle:

 Co zbývá staré babce, která je zabarikádovaná v bytě, nechce myslet na nemoce a na zlý covid, a přitom má nápady téměř jarní a touhy jako mladice? Tedy, mezi námi, 

milé KOČKY, 

nic o chlapech to dnes nebude! Zbytečně jste si vyčistily brejle a zbystřily pozornost. Tak znova, co mi zbývá, než si dělat chutě a plánovat, co bude, až nebude covid a až mi doktoři řeknou, že jsem docela v pořádku? Přeci - vyjedu si na výlet, případně to proložím zájezdíkem! Před Vánocemi jsem si pořídila nový batůžek, docela apartní, abych nedělala ostudu kolegyni Janě, ze stejného materiálu je k tomu taštička s popruhem přes rameno, kterou všude nosím sebou s doklady a financemi a kapesníčky a foťákem, ještě tam byla kosmetická taštička na zip, kam mohu dát krémík, případně nějaké maličkosti, co už tak děvčata sebou vozí. Když jdu okolo, říkám mu z legrace, neboj, brzy spolu něco velkého zažijeme!

Aby měl představu, co třeba, mohla bych mu ukázat nějaké fotky ze zájezdů už odjetých, ale nevím, zda by batoh z toho něco měl. Moje oblíbená cestovka je na tom tak zoufale, že obesílá lidi, kteří s nimi jeli vícekrát a přijímá - poprvé - přihlášky bez toho, aby se platila záloha! Tak už jsme s kamarádkou na jeden přihlášené ( kamarádka bude mít v červnu výročí dost kulaté na to, aby se řádně odměnila ). Snad to klapne a zájezd se pojede.

Kdyby optimismus zabíjel viry, polovina zeměkoule by s covidem neměla problém, protože můj optimismus by ho zničil přinejmenším v Evropě a blízkém okolí. V ostatních částech světa by si holt museli pomoct sami. Jestli mi hrábne, posadím si nový batoh na záda, dám si tam svačinu a lahvinku s magnezií a půjdu si prohlížet blogy, ve kterých jsou od mých milých KOČEK/blogerek fotky z výprav za sněhem a do přírody.

( jako kdysi moje dcera, která dostala na Vánoce školní brašnu a pak vždy kvečeru seděla na posteli s brašnou na zádech, před sebou fungl nový penál a kreslila si - a po prázdninách šla do 1.třídy )

Vaše  Jiřina z N. - v rodině nazývaná Zikmund a Hanzelka.
























Fotky s datem jsou z aparátu sestry.