Nejde o stopy v současném sněhu, ale moje stopy v minulosti, výlety a výpravy po židovských památkách. Když vidím, že to některé z vás,
milé KOČKY,
zajímá, rozpovídám se o nich. Třeba to některou z vás inspiruje. Jezdívali jsme často, několikrát za rok, do Slavonic a tam, obvykle na kole, jezdili v okolí po silničkách, kde jsme potkali maximálně 3 auta za den. ( po padesátce jsem si nechala nakukat, že si mám koupit běžky a moje první pokusy na nich byly právě na loukách a stráních za Slavonicemi a dodnes si lidé mylně vysvětlují díry v terénu jako pozůstatky po rýžování zlata, ale jsou to díry po mých pádech ). Tehdy jsme objevili Maříž, Jemnici a mnoho obcí v okolí, také pár obcí v přilehlém koutě Rakouska, byly to super dovolené. Musela bych být slepá, abych si nevšimla, že je tu mnoho židovských hřbitovů a nebyla bych to já, abych nezačala pátrat, proč tomu tak je. A ruku v ruce s tím jsem se zajímala o místní opevnění - řopíky a hrad Landštejn a k tomu se nabalilo kde co, třeba kostkový cukr v Dačicích, zdejší zámek, nedaleký klášter v Kostelním Vydří a spousta dalších míst, ze Slavonic dostupných vlakem nebo autem. Jako Telč, Třešť, Nová Říše, vždy jsme se cestou do Slavonic nebo z nich cestou zpátky stavili na dalších místech: tudíž jsem si ochočila rozhlednu Křemešník, Jindřichův Hradec a jiná místa, protože jsme trasu vybírali pokud možno pokaždé trochu jinak. A protože pracuji často a ráda s mapou, věděla jsem, co je po trase zajímavého a dělali jsme zastávky, abychom nejeli na jeden zátah. Nesnáším jízdu z místa A do místa B, kdy řidič nezastaví ani na čůrání.
Takže židovské hřbitovy, kde jsem byla a fotila, namátkou: Kardašova Řečice, Jindř.Hradec, Nová Bystřice, Staré Město pod Landštejnem, Písečné. Jemnice, Dolní Bolíkov, Třešť, Batelov, Brtnice - 2hř., Pacov, a bylo jich daleko více, i v jiných koutech republiky, třeba na Klatovsku nebo kolem Ohře. Ten v Turnově, poškozený stavbou silnice nebo ten pod Žižkovskou věží, a mnohé další, svědčí o nepěkném přístupu úřadů i křesťanských obyvatel k věcem, které žid. národ uznává a jsou pro ně svaté. Rozkrást hřbitovní kameny a udělat si z nich dláždění na dvorku? Nebudu to komentovat. Byla jsem i na hřbitovech v Heř.Městci, v Holicích, v mnoha městech na Moravě, pokud je tam synagoga, nebo býv. gheto, podívala jsem se také tam. Strážnice, Mikulov, Holešov, Lipník nad Bečvou, Krnov, Úsov, nemá smysl vše vyjmenovávat. Ale pamatuji si třeba Kolínec, Sušici - 2 hř., Nýrsko, a na druhém konci zase Budyně nad Ohří, Libochovany, je jich opravdu hodně a některé jsou v zoufalém stavu. Dobruška, Podbřezí, Rychnov nad Kněžnou, Žamberk, to jsou ty, které mi vytanou na mysli hned, ale bylo jich daleko více. Obešli jsme i ten v Dobříši, znám ten v Brandýse n.L., v Mladé Boleslavi, Novém Bydžově, 2 v Roudnici, opravený v Úštěku, Spáleném Poříčí, Vlachově Březí a dalších. Namátkou třeba v Bechyni, kde je jak hřbitov, tak i synagoga.
Někdy se mi poštěstilo projít celý hřbitov, jindy jsem fotila jen přes zeď, když jsem na tu zahradu klidu natrefila někde v lese. Třeba jako v Humpolci cestou na hrad Orlík. Stejně tak jsem nutila manžela, aby mě vozil na různá místa na Strakonicku a některé jsem našla fakt náhodou, pod hradem v Rabí, Vodňany-Pražák, Čichtice, nebo třeba ten v Kolodějích nad Lužnicí. Naopak ten, co je k nám nejblíž, v Kostelci nad Labem, ten jsem zatím viděla jen přes vstupní mříže.
Aby ta informace byla ještě úplnější, mám několik knížek, které se tímto zabývají a jsou zdrojem pro mé plány, nápady. Na staré hřbitovy nakonec obecně chodím ráda a nemusí být nutně jen židovské.
