Nevím, co si myslely a co si od toho ostatní bogerky slibovaly, když si blog zakládaly a pouštěly se na tento tenký led. Já se přiznám, že jsem nejprve pilně a dlouho navštěvovala náhodně najité blogy, kde se ukazovalo pěkné bydlení a podobné se mi nabalovaly a pak už jsem začala i šilhat po českých, kde se něco dělo, tu přestavba domu, jinde předělávka kuchyně nebo zařizování svépomocí podkrovního bytu a tiše jsem záviděla, když nějaká mladá dvojice ruku v ruce snila, vymýšlela, pracovala, budovala. U nás to tak nefunguje, ale o tom raději nebudu ...stejně to jiné nebude. Ani ten blog mi manžel nechtěl pomoci založit. Až jsem uhranula dceru a ta mi blog založila a já se odhodlala, že to bude místo na sdělování a o fotkách z mých cest po zemích Českých a také těch okolních, pokud mi bude dopřáno - o cestování, procházkách, nápadech, objevech. Jeden kamarád mi tehdy, v úplném mém začátku, napsal: musíš se o blog starat. A tak jsem si tuto radu vzala k srdci a starám se. Pomalu bych, vzhledem k mému věku, mohla bilancovat.
Blog píšu téměř sedm roků ( 14.4.2021 začnu osmý rok ), porodila jsem jednu dceru, vychovala se prý sama ( tvrdí ona ), vydržela jsem s jedním chlapem docela dlouho ( asi je to díky tomu, že doma nemáme ani šavli, ani pistoli, jinak mohlo být dávno vše jinak? ), pracovala jsem celý život a práce mě bavila, těšila jsem se do důchodu a jak už to tak bývá, netušila jsem, jaké v tom důchodu přijdou neduhy. Kdyby se mě někdo zeptal, kam bych ráda jela znova, z těch cest, kde už jsem byla, asi bych se nemohla snadno rozhodnout. Zato vím s určitostí, do jakých situací už bych se nechtěla dostat, z těch, které mi život taky nadělil.
Milé KOČKY,
( trhání ještě nevyrostlého zubu - osmičky vlevo nahoře, kdy mi v pátek tvář otekla a v pondělí brzy ráno jsem netrpělivě přešlapovala před OÚNZem v Rbk., natlučená žebra a následně 6 týdnů příšerných bolestí, nějaké ty operace a taky zprávy o úmrtí 3 mladších sourozenců...to, abych byla stručná)...
Blog jsem chtěla, abych si zde ukládala vzpomínky na hezké chvíle, na pěkné události, které mi život dopřeje. A s těmi bych chtěla chodit na trh, nabízet je i vám.
Mezitím, když bych to musela udělat, jsem si řekla, že přeci jen bych ráda jela ještě znova ( byla jsem tam o Adventu a pak taky jindy, kolem Velikonoc ) do Alsaska, i když se mi vlastně líbilo všude, kde už jsem byla a jistě se mi bude líbit i tam, kde - třeba - ještě někdy budu. Mám zapsaných 12 zájezdů do ciziny v seznámku, kam by mě ještě srdce táhlo. A dalších mnoho míst i u nás. Trochu Alsaska vám zde dnes ukážu, abyste mi mohly, KOČKY, potvrdit nebo vyvrátit, že můj výběr je dobrý.
( zde, v Alsasku, můžete na každém kroku potkat čápy, ty živé i plyšové, bábovky, skvělé víno, čokoládu a sýry, uzeniny, spoustu zajímavých budov...)
