Mimo pořadí

Konečně doma! rozhodla jsem se, po chvíli přemýšlení, popsat včerejšek a dnešek, dát je na blog a teprve pak se jít podívat na komentáře u mých předešlých příspěvků a na blogy spřátelené. 

Včera dopoledne jsem nevařila, bylo pondělí a zbylo nám z neděle hodně segedínu a knedlík i domluvili jsme se s mužem, že to sníme. Pak jsem jela do Prahy na očkování ve vinohradské nemocnici, kam jsem byla objednaná na první várku. Právě, když jsem přicházela k pavilonu, kde se očkuje, z Kubánského náměstí pěšky, začalo pršet. V pátém patře to šlo jako na drátkách, měli to tam super zorganizované a krátce před 16tou jsem byla hotová. Venku lilo a byla skoro tma. V půl páté mě vyzvedl zeť a autem mě odvezl k nim na pobyt, popovídali jsme si s dcerou a vnučkami, však jsme se neviděly hodně dlouho. Přespala jsem u nich a dnes ráno jsem vlakem dojela do Prahy Hl.n. a přemístila jsem se na Karlák. Tady jsem, 

milé KOČKY,

proseděla a pročekala 3 a půl hodiny, což je tam dost obvyklé, nemocných je spousta a není to psina, ordinace tři a lidí přes třicet a stále přicházeli. Pokud někdy něco provedu a odsoudí mě do vězení, požádám o započítání prosezených hodin na onko do rozsudku a budu mít odsezeno! Sedací maso mám dnes úplně nepoužitelné! Však jsem také přijela domů docela odrovnaná a šla jsem si po jídle, které připravil manžel, hned lehnout. ( oběd kolem 16té hodiny - brambory s máslem a 2 volská oka ) - snídala jsem v osm ráno a tak bych byla spolykala možná i hřebíky, kdybych je měla. Po očkování mě trochu bolí ruka ve vpichu, jinak nic. Díky bohu, zatím pohoda. U paní prof. jsem se dopracovala k rozhodnutí, že mě nechají do května bez povšimnutí a bude se vyčkávat, co Vetřelec. Pak začne nové kolečko vyšetření a podle výsledků i případná léčba. Juch, je to sice jen odklad, ale i tak to beru.

Díky všem, kdož se za mne přimlouvali a to jakkoli!!!

Při odchodu z polikliniky jsem šla schválně chvíli pěšky, nafotila jsem budovu patřící Španělskému velvyslanectví, i kostel sv.Štěpána, přilehlou zvonici a rotundu sv.Longina. Vše Na Rybníčku. Který tu už není! A nějaký ten dům ještě pak v Ječné. 

Počasí mohlo být příznivější! Ale hlavní bylo to zdraví!

To už nestihnu

 Dlouhá léta jsem si ne snad pevně plánovala, ale myslela na to, kam bych tu a onde ráda cestovala, co bych tam ráda viděla, na některá ta místa jsem se, bohudíky, dostala a byla jsem spokojená a na některá to nevyšlo a bohužel, už ani nedojde. Protože můj osobní šofér, manžel, má problémy s chůzí a v jeho věku a zdravotním stavu nemohu žádat zázraky a já sama taky nejsem už žádný kamzík. Takže tentokrát, 

milé KOČKY, 

to nebude o tom, co jsem navštívila, nýbrž, co jsem navštívit chtěla a nechám si to do příštího života, kdyby náhodou existovalo převtělování? jeden musí být připraven na všechno.

V první řadě a dlouhá léta jsem si myslela na Kralický Sněžník. Jak jsme jezdili do Karlova pod Pradědem a to pokaždé pokud možno jiným směrem, na ten vytoužený K.Sněžník jsme nikdy nevystoupali. Dalším místem, které jsme promeškali a už na něj asi s manželem nemáme, je pěší tůra podle potoka nebo říčky Doubravy z vlakové stanice v Bílku do Chotěboře, buď zrovna pršelo, když jsme tudy jeli, nebo už manžel spěchal domů a je to můj nesplněný sen. Právě tak jsme zatím nebyli ve zpřístupněné části Brd, byla jsem jen dvakrát na Třemšíně. A vodní hamr Dobřív? to je taky takové místo, kam jsme několikrát cestou okolo zamířili a nikdy jsme se k tomu hamru nedostali. Nebylo nám přáno, právě loni tam dělali silnici a nebylo to přístupné. Jsem vtírací typ a dokážu se vpasírovat na mnohdy dost nepřístupná místa, ale jindy nemám štěstí.

A ještě něco tu zmíním, leccos se v čase mění, oproti dřívějšku, třeba jsme byli zvyklí, že v takovém lomu v Bechlejovicích - Březinách u Děčína bylo možno najít kameny s otisky asi kapradí a taky trilobitů?, ale naposledy, když jsem tam vzala známé,  to bylo oplocené a nepřístupné. 

Víte, že kolem Děčína jsou tři velmi zajímavé rozhledny? Velký Chlum: postavená 1928-9, Děčínský Sněžník na jediné stolové hoře u nás: postavena 1864, a nejnovější  Sokolí Vrch - je přístupná z Dobrné. Neměla bych zapomenout na Pastýřskou stěnu poblíž ZOO Děčín z r.1905: má pěkný výhled, tak proč ne? A vylézt si na Vrabinec a dívat se na údolí Labe, taky nemá chybu...

Vrabinec:

Pastýřská stěna na mých starších fotkách:

Sokolí vrch:

Děčínský Sněžník: pěkný v zimě i v létě, kdykoli.

Kdo tu budete autem, zajeďte si i do skal v Tisé...