Tak nějak bych mohla nazvat tento, dnes již třetí, příspěvek na blogu. Doufám, že mě to časem přejde, ale dnes si nemohu pomoct a dám sem čerstvé novinky. Po obědě jsem nakoukla na několik oblíbených blogů a inspirovaly mě procházky přírodou mnohých z vás a proto jsem plánované aktivity pověsila dočasně na hřebík, věděla jsem, že manžel by se mnou nešel, tudíž jsem požádala Janu, aby šla se mnou ven, ale hrála si zrovna na babičku ( znám to důvěrně, vnoučátka mají přednost ) a proto jsem vytáhla paty z domova sama, doprovod mi dělal pouze malý foťáček. Vydala jsem se k Labi a pak k tůni, cestou po okraji Lobkovic jsem si všímala kvítků, už rozkvetlých, také jsem si stihla natrhat čerstvé kopřivy a dokonce pár podbělů, nakonec jsem toho nachodila víc, než jsem měla v úmyslu. Jít ještě dál, mohla jsem se stavit na kafe u švagrové v Kostelci, hihi. Svítilo sluníčko a foukal studený vítr, čepice mi nakonec přišla vhod.
Milé KOČKY,
jste li zvědavé, jak to vypadá mezi Kostelcem a Mělníkem, tady si můžete udělat představu...
na záhonku před domem: