Nevím, čím to je, ale mám některé své fotky o něco raději, než jiné. Jestli je to tím, že jsem je nafotila ve vytoužené lokalitě, nebo jsem byla zrovna natěšená pobytem u moře, či jsme se radovali s rodinou, že jsme pohromadě, já vám nevím,
milé KOČKY,
celé je to vlastně nerozluštitelné, ale ... jsou to obrázky, které mě vrací do nějakého duševního rozpoložení, kdy mi bylo asi fajn? Napadlo mě, že bych se vám mohla s těmi snímky svěřit, nechat nahlédnout do soukromé oblasti? Konec konců, kdo o to nestojí, nemusí sem koukat, je to dobrovolné!
sardinská pláž: to v dáli, nad mojí hlavou, je Castel Sardo
Korsika a neukázněná babka:
první den na jihu Francie:
procházka po Plitvicích:
posezení na Hvaru:
a občas někdo vyfotí i mne - stěhuju se na Konopiště ( před lety ):
s vnučkami ve skalách u Jičína: