Aktualita

 Milé KOČKY, při pondělku jsem si vyšla na malý nákup, především pro brambory a zeleninu ( ty brambory, které jsme s mužem minulý týden koupili, nestojí za mnoho i když jsme za ně docela dost zaplatili ) a jak je mým zvykem, vzala jsem si sebou fotoaparát a vyfotila aktuálně svůj záhon ( města pozemek), pak kytky na místním pidikulaťáku a pak jsem zašla do obchodu, abych se poté, ve vůni právě všude kvetoucích šeříků odebrala domů ( vařit a tak...)  a už to začalo, kopají náš chodník a rejou v zemi, prý dokonce budeme mít místo trávníků a živých plotů parkoviště! No, neptejte se mne na názor, ani místních vrabců, ani jiných malých zpěváčků!Pohled z okna kuchyně už je i tak dost okraden o zeleň, leda, že bych vyhrála a koupila si park v Průhonicích i se zámkem.

nakoupeno minulý týden:

u nás před domem:

u nás v ulici: už to začalo!

přes záclonu balkon:

u LŠU:

šla jsem tam fotit krásně žluté, zlaté kosatce, ale už jsou pdkvetlé, představte si to! 

(omlouvám se za druhý článek v jeden den)

Díky Signoře

Vlastně díky článku Alenky, Signory, o Uherčicích, jsem si uvědomila, jak to všechno letí. Jezdívali jsme několikrát za rok do Slavonic a vždy výletovali pár dní po okolí a jednou mě napadlo, podívat se a ubytovat kousek dál: vybrala jsem Vranov nad Dyjí, ale jeli jsme přes Slavonice, abychom se tam zastavili u známých.Tím se stalo, že jsme při pokračování do cíle natrefili Uherčice a upadla mi brada. Zámek, ale v tak neutěšeném stavu, že se mi chtělo zaplakat. Proto jsem nyní uvítala obsáhlou a hodně vypovídající práci Alenky na jejím blogu, kde je patrné, že už se něco děje ke zlepšení a doufejme, že zámek se zase jednou zaskví v plné parádě. Kolik takových staveb máme a kolik je jich ve stavu před zbouráním? Je to ostuda celé společnosti?

Milé KOČKY,

nemá smysl vyjmenovávat důvody, proč to tak bylo a co k tomu vedlo. ( kapitolu totalita nemá smysl tady probírat). Raději vám zde popíšu, co jsme si v tomto koutě republiky na své malé dovolené mimo jiné dopřáli:

Moravské Budějovice, Jaroměřice nad Rokytnou, Vranov nad Dyjí, Jevišovice, Lesná, Bítov, Cornštejn, pěšky ke hradu do Hardeggu, nejmenšího městečka v Rakousku, Drosendorf - městečko s hradbami, bylo toho víc, nakonec docela dost.Byli jsme tam na jaře a tudíž v lesích, na polích a na loukách bylo patrné, že jsme ,,na jihu,,.

Možná pár snímků doloží, proč se mi tam tehdy líbilo ( a proč bych tam klidně šla i dnes, pěšky , bosa, přes rozbité sklo, jak se píše v jedné knize ).

naše návštěva v Uherčicích, jak jsme je viděli poprvé, v pravěku:

Račte: Vranov nad Dyjí, naše tehdejší základna

Šafov:

o tomto židovském hřbitově se píše:

Židovský hřbitov v Šafově byl založen pravděpodobně před rokem 1670. Na neoploceném místě o rozloze 5000 m² se nachází 500 až 1000 barokních a klacisistních kamenných náhrobků, z nichž nejstarší pochází asi z roku 1715.

hranice a městečko Hardegg:

Nedá mi to, abych zde neukázala trochu z blízkého, rakouského městečka: Drosendorf:

( podle listů jsem zpětně přišla na to, že jsme tam byli znova, na podzim a že se mi to chvílemi plete! )

jenže, fotky nelžou...

Těším se na setkání s vámi zase příště, milé KOČKY.