Zahraju si na reportérku a vynasnažím se udělat z následujících řádek reportáž z Karláku. Píšu to s předstihem, ale týká se to čtvrtka.
Ráno jedu busem, metrem a tramvají na Karlák, tam mi pustí v laborce žilou a pak se přesunu plna obav do čekárny, ke své paní profesorce. Tady čekám, buď půl hodiny, nebo dvě hodiny a nebo i déle, až si mne pozvou dovnitř, neb si sestřička zve lidi asi podle toho, jak dlouhou chemku budou mít a ty delší bere dříve. Což je sice logické, ale pak tam některé pacientky, které na chemku nejdou a čeká je jen kontrola, čekají spousty času! Odejít nemůžete, nevíte, kdy vás budou volat!
Milé KOČKY,
přijde chvíle CH a jdete dovnitř. Paní prof. mi řekne, že skvěle vypadám ( je moc hodná a vím, že by mi přála uzdravení, neb jsem jako starý, uschlý strom ve vichřici ), chvíli si čte zprávy v PC od laborky a případně od specialistů, kam jsem se s vějířem žádanek šla ukázat nedávno a pak napíše, jaké jedy a jak smíchané mi dnes pustí do žil. Pak mi dají kartu, jdu na stacionář, kde mne buď usadí nebo položí a začnou čarovat, ovšem až poté, kdy donesou pro mne namíchanou chemoterapii. Nejprve mne přišpendlí jako motýla do sbírky, pak pustí butelku s léky, aby mi odstranili nežádoucí vlivy a později postupně další a další, ovšem nic vám nedají na potlačení myšlenek, takže hlava šrotuje, myšlenky krouží jako můry kolem lampy, a je na vás, zda si raději vybavujete poslední výlet do sluncem prozářeného lesa, nebo podlehnete všudypřítomnému stresu a negativnímu víření. Každá minuta tu je nepříjemná, i když, nutná! - je to jako čekat na rychlík ve zrušené stanici.
Když vás konečně odpojí a vyzvou k odchodu, jste na jednu stranu vděční za tu péči personálu, ale na druhou stranu už chcete být doma ve své posteli a čelit nevolnostem ve svém dobře známém bytě. Chcete věřit, že celé to má smysl a že vám! - to pomůže, že se vrátíte do normálního života a že to NEBUDE dlouho trvat! Když může Fénix vstávat z popela, proč ne já z tohoto maléru?
A tady, milé KOČKY, dnešní Andrsen pro tuto chvíli končí. Spánek prý léčí, tak jdu muchlat damašek.
