Vánoce 2021 jsme si užili, každý podle svého vkusu a nyní se budeme těšit na konec roku, pak na jaro a tak dále...
... abych ten konec roku nějak vesele a slavnostně uzavřela, rozhodla jsem se dát na blog povídání a fotky z našeho úplně prvního adventního zájezdu s Janou.
Byl začátek prosince 2007, čekala mne operace a docela nepěkné hrátky s doktorama a tak jsem si řekla, že ukecám Janu, aby se mnou jela na dvoudenní zájezdík do Harzu, na který jsem tehdy narazila v dnes již zrušené cestovce přímo v Nera. Janě se moc nechtělo, přeci jen měla plno práce s přípravami na Vánoce, ale to neznáte moji výřečnost! - prostě jsem ji tak zpracovala, že raději kývla. ( určitě si myslela něco o štěnicích! ) A jelo se. Ráno jsme na Florenci pobíhaly jako antilopy a hledaly správný bus, bylo jich tam totiž 52 a nebylo snadné najít ten náš. Nakonec se povedlo a už jsme uháněly na sever. Čekala nás města Quedlinburg, Wernigerode, Goslar, Halberstadt, Lipsko...a něco málo k tomu.Třeba si zájemci prohlédli doly u Goslaru. Protože jsme na Advent jely prvně, byly jsme ze všeho nadšené a unešené, ani nám nevadilo, že počasí nám moc nepřálo. Hotel byl perfektní a tak nějak jsem zapomněla, že po sobotě a neděli naklušu do špitálu, kde mě budou týrat.
Moc jsme si to tehdy užily a od té doby jsme jezdily na adventní ( a nejen je ) zájezdy s nadšením mnohem větším, laťka byla nastavena dost vysoko.
Vybrala jsem pro vás, milé KOČKY, z tehdejší cesty po bývalé NDR pár doprovodných obrázků a snad se i vám budou líbit, mně připomínají krásné chvíle a Janě i teď občas děkuji, že to tehdy podnikla a věřila mému čuchu na pěkné cestování. A jak správně tušíte, jezdíme od té doby na adventní zájezdy rok co rok a někdy i na dva až tři! Pokud nám do plánů nehodí vidle třeba covid!
Blog jsem začala psát až v dubnu 2014 a tady se ukazuje, jak ta Jana je ve všem napřed!