Jo, ještě když mi to chodilo a neměla jsem oteklé kotníky jako bandasky, to jsme si to občas, třeba i v zimě, vyšlápli na Jedlovou, do stejnojmenné stanice jsme dojeli vlakem přes Českou Lípu, od Benešova nad Ploučnicí přijela velká výprava příbuzných a šlo se. Přidali se naši známí, jejich přátelé a nahoru k restauraci a na rozhlednu jsme se vyšplhali ve velkém počtu. V poslední době nějak moc často jen vzpomínám a nikam nejdu, to se musím rychle polepšit. Především ale musím uzdravit své nejen nohy. Bez těch to na ty výlety nevidím. Leda by mi přidělili vrtulník.
A o co bych, milé KOČKY, přišla, kdybych už nikam nešla? Třeba o tyto zážitky - Jedlová v zimě...
...u tohoto snímku byste mohly mít pocit, že už jste to někde viděly! ano, něco podobného má Jára Rbk na blogu a je to jistě z Jedlové! - protože...tam s mužem také chodí!
