Trocha toho holčičího neškodí, co říkáte, milé KOČKY?
Onehdy jsem si říkala, že zase jednou nafotím staré nádobí po babičce a zeptám se vás, milých návštěvnic blogu, zda také používáte nějaké, třeba i hodně staré, nádobí po své babičce. Moje babička Anna byla narozena 1901 a mám po ní pár kousků, které běžně používám a jedním z nich je tato porcelánová, modře zdobená mísa, ve které mám strouhanku a obaluji tam řízky nebo karbanátky. A tak mám s babičkou vlastně pořád kontakt.
Pravda, spoustu věcí se ztratila, ani nevím kam, po babiččině odchodu si příbuzní některé nádobí asi rozebrali, ale několik kousků mi zůstalo. Byla jsem její první vnučka, po několika mých bratrancích holka a navíc jsme bydleli dlouho u ní v domě se zahradou a tak jsem se hřála na jejím výsluní. Jo, kolikrát si říkám, každému bych přála babičku, co vás má ráda a nic není problém.
