Dnes by měla moje mamka narozeniny, a proto jí na můj blog na počest připnu několik jiřin, nosila to jméno, dostala jsem stejné po ní jako prvorozená.
Mamka měla 6 dětí, těžkou práci ve fabrice a nikdy jsem ji neslyšela nadávat a zlobit se pro hlouposti. Ráda se smála a byla samá legrace. Měla ráda kytky a nejraději pomněnky.
Vařila ve velkých hrncích, těsto na koláče a buchty pomalu zadělávala v neckách ( přeháním ) a uklízelo se 2x týdně, nebyla automatická pračka, pleny se vyvářely! a vše se muselo stíhat při dvou směnách. Pracovalo a chodilo se do školy i v sobotu.
Jako děti jsme museli, jak holky, tak kluci, hodně doma pomáhat, i na zahradě, ale zase jsme šli do života a něco jsme uměli.
Tak, milé KOČKY, promiňte, že jsem si dnes zavzpomínala na doby ,,dávno,, minulé.
Představuji si své rodiče a tetu Helu, strejdu Láďu, tzv. liberecké, jak v nebi nebo kde mastěj karty a hrají o desetníky. A kibicují jim moji tři mladší bráchové...vyprávějí si, jak jezdili na motorkách s lodičkou na dovolené na Pastviny, nebo pod Strečno, případně ke Strakonicům, a jakou mívali legraci, spali pod stany.A jaký dělali rozruch - táta seděl coby řidič na motorce, za ním byl přivázaný velký plyšový medvěd a v lodičce seděla mamka, pod nohama veškeré potřebné věci.