Podléháte, milé KOČKY, někdy nebo stále takovým těm výkřikům v časopisech nebo jinde, jako Pojďme hubnout do plavek a podobně? Já tedy ne. Předně proto, že jako mladá, tyčkovitá ( dlouhá či spíše vysoká) osoba, hubená a samá noha, samá ruka jsem spíš potřebovala vykrmovat a pak, nejsem stádní typ a když podlehnou všichni, tak já just ne.
Jo, po čtyřicítce to byla jiná, kila mi naskákala nějak sama, jedno hezčí než druhé, a nezbylo mi, než se s nimi skamarádit, naučit se je nosit a neschovávat je. A dneska? bože, jak bych asi vypadala v mém věku, kdybych hodně zhubla, to jsem si vyzkoušela v r. 2019, kdy jsem zhubla za 5 měsíců 22 kg a fotek z té doby se sama dodnes děsím.
Takže, já to řeším následovně: nahodím zástěru, poskakuji po kuchyni, něco dobrého uvařím, upeču, pak si sednu s kávou a bábovkou nebo něčím jiným dobrým k pěkné knížce a zasměju se obsahu, až mi faldy na břiše poskakují a panečku, hned mám trochu pohybu. ( musím ovšem výběru čtiva věnovat pozornost ).
Jde o to být spokojený a proto - už chystám velikonoční zbytečnosti ( jak to nazývá můj manžel )...
Těším se, že se mi, milé KOČKY, svěříte s tím, jak vítáte jaro vy. ( ono zrytí záhonku a později pletí plevele taky pár špeků odbourá).