Když jsem si tady před pár dny hrála s příspěvkm pro blog a dávala sem mosty se sochami, napadlo mě později, že jsem na jednom z výletů moc ráda nafotila jeden ze dvou historických mostů v Bělé nad Radbuzou - a nebylo by na škodu si to připomenout:
ten výše položený je klasicistní
a tento níže po proudu barokní, jak se můžete dočíst na tabuli, na kterou dávám dole odkaz...
Milé KOČKY, tady je a je mimořádně pěkný.
Během asi 14 - 20 dní mého polehávání, kašlání a smrkání, čili virozy nebo kýho čerta jsem naštěstí měla z knihovny půjčené pěkně tlusté a zajímavé knížky a tudíž jsem si léčila nejen tělo, ale obohacovala i duši.
Knížka, postel, čaj s medem, citronem nebo zázvorem, to je pro mne kombinace, na kterou nedám nejenom při nastuzení nebo jiných neduzích dopustit. ( plus nějaké ty pilulky z lékárny + krabice kapesníků - ono se to polehávání pěkně prodraží! )
A zajímá - li někoho, čím jsem se zaobírala konkrétně? uvařit, umýt nádobí a vrátit se do postele a pak - začíst se! ano, mohu doporučit, protože pro mne to byl v prvním případě jak spisovatel, tak jeho knížky objev největší za posledních 10 let!
spisovatel Tuvia Tenenbom a jeho tři knížky : o Izraeli, o Německu a o Americe - naprosto skvělé!
spisovatel Stefan Hertmans : Konvertitka - dobře se četla
spisovatel Karol Sidon a
několik knížek od Ivana Krause a mnoho dalších
dokonce jsem donesla i nějaké čtivo pro manžela o Afghánistánu : Základna ( takové já nečtu...)
Milé KOČKY,
pro své vzácné blogerky jsem udělala změnu - zájezdy jsem opatřila štítky, do které země zájezd byl podniknut, abyste si mohly lépe vybrat, pokud byste, milé návštěvnice, chtěly některé fotky vidět znova?
Včera mě napadlo, že bych mohla využít další most, který se pyšní sochami a moc rádi jsme ho asi dvakrát navštívili, když jsme se vypravili do jednoho z mnoha krásných krajů na Moravu: stavili jsme se cestou na dovolenou v Náměšti nad Oslavou:
Už delší dobu sedím doma a nemám nic, čím bych se obci blogerek mohla pochlubit - žádné aktuality a pomalu myslím na to, že by se slušelo jít do terénu a něco nového foťákem ukořistit.
Jenže, milé KOČKY, moje touhy jsou viroze úplně ukradené a dělá si se mnou a mým mužem, co ji napadne. ( Manžel se jí líbí víc, takže mne začala pomalu opouštět, mohla by, holka, zrychlit!)
Takže stále ještě pár dní bude ona tím, kdo vládne u nás doma. A taky mě nutí měnit termíny u doktorů...nejenom výletů.
Abych dokázala, že brzy nastane u mne na blogu konec návratů ke starším výletům - tak s omluvou a zároveň slibem, že to brzy změním, přináším jedno místo, kde se mi moc líbí a několikrát jsem si tam pěkně zafotila:
most pod Zelenou Horou ve Žďáru nad Sázavou. Tentokrát nechám stranou věhlasný kostel od Santiniho na kopečku a vedle - po opravě svítící zámek ( už tu byly vícekrát )a věnuji se pouze mostu a jeho sochám:
a na zítra vám přinesu pár starších snímků z rovněž pěkného místa ...
Milé KOČKY, toto a podobné výjevy můžete v předjaří vidět, když půjdete Opárenským údolím na Lovoš. Byli jsme tam během let s manželem a přáteli 11x a jaro nebo podzim jsou k tomu nejlepší, můžete mi věřit.
( Ovšem nejhezčí to bývá koncem dubna )
To byl zrovna sníh a přijeli známí, a kam že bychom se mohli vydat na výlet?:
milé KOČKY,
ani mě to příliš nezaskočilo a vyjeli jsme jejich autem na trasu: prohlédli jsme si zvenku zámecké a klášterní budovy v Doksanech, ( s velice zajímavou historií )
zdá li se vám to povědomé, ano, stavovali jsme se tam vícekrát a na blogu již klášter byl několikrát, ale v zimě jsme tam byli jen jednou...
píše se o něm:
Klášter premonstrátek založil Vladislav II. společně se svojí manželkou Gertrudou v roce 1144. Budovy postihlo několik požárů a válečné ničení za husitů a třicetileté války. Od konce 17. století procházel barokní přestavbou, v roce 1752 byl nařízením Josefa II. zrušen.
Nejdříve sloužil jako kasárna, později se stal majetkem šlechty a od roku 1948 připadl státu. Teprve v roce 1998 zde byl zásluhou polských sester obnoven řád.
V současnosti si po domluvě s duchovním správcem farnosti prohlédnete nádherný barokní kostel Narození Panny Marie s románským jádrem a kryptou.
o zámku:
Opatství založené Vladislavem II. a jeho manželkou Gertrudou krátce před rokem 1144 existovalo do roku 1782, poté bylo přeměněno v zámek a v hospodářské objekty. Dochoval se románský kostel Narození Panny Marie, jenž byl dobudován v letech 1144–1186, obvodové zdivo baziliky a pětilodní krypta.
poté jsme zamířili na Boreč ( neplést si to s kopcem Bořeň, kde jsme sice byli také, ale jindy)
a pak jsme si zajeli do Milešova...
následovalo zastavení v Litoměřicích a naposledy na pár fotek kostel se zvonicí v Zahořanech:
Nabízím průřez formou fotek z toho zimního výletu a pár slov k jevům na kopci Boreč: toto jsem opsala - Přírodní památka byla vyhlášena na vrcholových partiích zalesněného znělcového kopce. Místo je zajímavé svou geologií - hornina masivu je protkána soustavou vnitřních puklin, ventarol. V zimě průduchy nasávají studený vzduch u paty kopce, ten se průchodem horninou ohřeje a získá více vlhkosti. Následně je vyfukován puklinami na vrcholu kopce. Rozdíl teplot může být i 20°C, v tuhé zimě proto místo výduchu zaujme viditelnými exhalacemi, navíc se na skále vyskytuje vzácný mechorost borečka vzácná. V létě vzduch kopcem proudí obráceně. Z dalších chráněných rostlin můžeme v oblasti najít kriticky ohrožený koniklec otevřený.
