Dodnes nevím, co ho to popadlo, ale v polovině srpna Hugo ( můj notebook ) dostal z těch veder nejspíš úpal, náhodně jsem zjistila, že mi v asi 15ti již zveřejněných příspěvcích udělal čurbes, jak by řekl František Ringo Čech, prostě fotky byly fuč a popisky byly k ničemu, to, co tam zbylo, nemělo žádný smysl a naskýtalo se jen několik málo možností:
nejjednodušší bylo to celé smazat, zrušit blog a začít dělat něco jiného, rozumného, ale to je řešení pro sraby -
nebo se vztekat, nadávat a hledat konspirační teorie, k čemuž jsem skoro inklinovala...nicméně jsem došla k poznání, že by to nic nevyřešilo,
tudíž jsem sedla a dala se do nejvíc pracné varianty: znova ty fotky vyhledat, nahrát a přifařit k již uvedeným článečkům a popiskům a vzdorovat skleróze, protože ... kdo si pamatuje své nápady a myšlenky tak dlouho? ale snad jsem zvítězila...
hlavně to uspokojení nesmím dávat moc najevo, aby mi zase něco nevyvedl...
Nevíte,
milé KOČKY,
zdali nežije vlastním životem?
Značně mi zvedl sebevědomí fakt, že jsem krizi ustála ( notebook nehodila do popelnice ani ho nerozbila kladivem ) a poučení z jejího vývoje snad bude mít delšího trvání...hihi
pozn. toto není naše ložnice, nýbrž ,,dovolenková,,...................
na Brači v Postiře.
Žádné komentáře:
Okomentovat