Pod Mužským

Přátelé, nečekejte žádnou erotiku!,

už velké písmeno slibuje jen to, že se jedná o kopec nedaleko hradu Valečov!

Včera v Děčíně mne naladilo milé setkání a dnes ráno sluníčko stále ještě slibovalo pěkný den,

tak jsme s mužem vyjeli na oblíbené místo: k obci Březina, pod Drábské Světničky,

milé KOČKY,

říkali jsme si, že se projdeme v zeleni...načerpáme energii.

V rádiu hlásili kolony po Praze - mezi Muzeem a Holešovicemi, nevěřila jsem svému sluchu, jak tam může být zácpa,

když všichni Pražáci s auty byli zaparkovaní kolem Valečova, v Zásadce, u Krásné Vyhlídky a určitě v okruhu 20km?

Takové průvody turistů jako dnes jsme tam už dlouho nezaznamenali, ( což je dobře! ).

Ovocné stromy kvetly a voněly, bylo tam nádherně.

Dokonce bylo vidět do Krkonoš a jejich bílé vršky.

Slet čarodějnic

Včera, v Děčíně, v 15.hodin, za slunečného počasí a na břehu Rýna - tedy,

milé KOČKY,

popravdě to bylo na břehu Labe,

za nemalého zájmu médií a okolojdoucích ( berte má tvrzení s velkou rezervou!!! ),

došlo v nejmenované restauraci U Přístavu k setkání třídy Éééé a částečně Dééé zdejšího Gymnázia - maturantů z roku 1966 - pro vás přepočteno - k setkání po 50 letech od maturity.

(manžel mě odvezl do Benešova n.Pl., kde se uchýlil do péče mého bratra a jeho milé ženy Růženky, já jsem se vydala vlakem k Děčínu, abych si připomněla svá studentská léta,

tzn.: radosti a útrapy dojíždění,

nevím, co jsem si od toho slibovala - ale nemělo to správné kouzlo,

nebála jsem se, že budu hned první hodinu vytasená na slovíčka z němčiny,

nehrozilo mi, že nemám domácí úkol,

neklepala jsem se, že budeme psát písemku, na kterou nejsem připravená,

nemusela jsem nic opisovat ze sešitu některé spolužačky,

zkrátka, jen jsem si užívala cestu jarní krajinou...

těch 20 minut jízdy vlakem mi připomnělo tolik věcí!!! a některých dost hezkých!!!)

...

Kluků přijelo ze všech koutů republiky a Evropy osm ( jestli jsem dobře počítala )

a děvčat nepočítaně, však nás bylo ve třídě asi 32 holek a to už něco bylo,

a jedna hezčí než druhá a chytré a

ble, ble...

hezké jsme tedy, pravda, zůstaly!

Jen ten termín navozoval název: Slet čarodějnic.

Pěkné to bylo,

a to jsem tam jet nechtěla, já bláhová.

Jaroslavice

Tak taková místa mám ráda,

zámek Jaroslavice,

sice příšerně zdevastovaný a opuštěný, ale lidem s fantazíí?,

milé KOČKY,

je to místo, kde už leccos nasvědčuje tomu, že bude líp,

ale ještě je patrné, že chybí peníze a bude potřeba spousta práce.