Úvaha

To je novina!,

dnes jsem si přečetla na internetu,

milé KOČKY,

prý někde vydumali,

že když senioři hlídají občas vnoučata a nebo se starají o někoho v okolí,

že žijí déle,

než ti, kteří se ničemu takovému nevěnují....

No, to se mne mohli rovnou zeptat a nemuseli nad tím sáhodlouze bádat....

kdybych seděla doma,

tak budu jen nakupovat, vařit, uklízet, prát, žehlit a nadávat na drobky na kredenci nebo na koberci,

rozčilovat se a zkracovat si život,

takhle si nejméně dvakrát za týden stihnu udělat výlet vlakem do Prahy a na druhý její konec,

sejdu se s lidmi, pokoukám po světě a ty činnosti,

výše uvedené,

stíhám mezi tím.

( a manžel si užívá občasného volna... nikdo mu nespílá... )

( někdy ale - např. v chřipkovém období, nic moc! lidé v dopr.prostředcích prskají, neznají kapesník, a dost často mluví sprostě, poslední dobou častý jev! co to s těmi lidmi je??? tyhle dvě věci jsou snad nakažlivé! )

Cesta trvá přes hodinu, někdy to tedy není příjemné.

Ale!,

když nad tím tak přemýšlím, dělám to vlastně pro sebe!!!...jo, pro svůj delší život a

někdo mě potřebuje,

potěším se s vnučkami,

někdy zírám, co se od nich dovím!

Být babičkou je príma! ( a můžete je kdykoli vrátit! )

A donutí mě to se pohybovat, za každého počasí,

pomůžu mladým, aby se mohli věnovat práci,

třeba se pak jednou o mne také postarají?

mohu vnučky i trochu rozmazlovat...čas na to mám...

( na výchovu mají rodiče, )

Naše heslo zní:

to se máme, že se máme!