Tak jsem to riskla

Sedím 14 dní doma a jsem naštvaná,

než mi doktoři najdou příčinu mého padání, bude jiná móda!

Tak jsme se s mužem a s kolegyní Janou domluvili,

že zkusíme autovýlet do jarní přírody,

a snad to zvládnu...

sobota 28.4. jako malovaná, sluníčko, poměrně teplo,

jelo se ráno směr Mělník, Zakšín, vesnička Rašovice,

( na tady ten úsek silnice doporučuji vzít si obrněný transportér - co vy na to, pane Ťoku? )

tady necháváme auto a couráme se ke hradu Helfenburk ( nedaleko Úštěka ),

výhledy na vzdálenější kopce: Dlouhé Stráně, Sedlo, Ronov,

dětičky měly na hradě roztomilou akci, byly zdvořilé, zdravily, jsem nadšená.

Po obejití hradu a jeho nafocení ( jsme tu už pokolikáté ) jdeme zpátky k autu a přesouváme se do Úštěku,

zde ukazuji Janě: Ptačí domky, věž, synagogu, domy kolem náměstí a ostatní zajímavosti.

U Pikartské věže byl vystaven vůz s pohyblivými figurkami, něco jako pohyblivý betlém, úžasné postavičky...

a hned za rohem lákali čerti do muzea.

Pak jsme se přesunuli na nedaleký kopec, do vesničky Levín, se zvonicí zdaleka viditelnou,

tam jsem asi 25 let nebyla,

a odtud už to byl skok do Zubrnic. Právě zde probíhala nějaká akce s myslivostí, trošku jsme se prošli,

nakonec jsme sjeli dolů do Velkého Března a prošli se zámeckým parkem, rozkvetlým a zeleným.

Ptáci zpívali a dobře jsme si tu poseděli u kávy. Na dohled se vaří pivo Březňák!

Poslední zastavení na tzv. 2 fotky bylo u Křešic, kostelík na kopečku je velmi fotogenický.

A pěkně přes Hošťku a Štětí a Mělník domů.

Všude bylo plno kvetoucích stromů, dokonce kvetly kaštany! a množství šeříků, vůně a pylu.

Jsem moc ráda,

milé KOČKY,

že jsem to riskla a jela, udělalo mi to dobře na duši.

Každý něco umí

Mám jednu známou a ta je naprosto nepoužitelná v přírodě,

nejen,

že si plete Turnov a Trutnov,

Broumov a Bruntál,

a další místa...

ale tu postavíte 6 metrů od kraje lesa a neví, kudy z něj ven.

Naprosto dezorientovaná, prostě musí mít na výletě sebou někoho, kdo se vyzná.

( hrdě hlásím, třeba mne! )

Ona tedy není úplné nemehlo,

protože umí plést, vyšívat, šít na stroji,

a pozor! takové vánoční cukroví, jako peče zmíněná B. - to hned tak někdo neumí! Lahoda!

A taky se vyzná, co se má a co ne, v chování lidí....v tom já někdy plavu.

Kdo komu a kdy podá pac, koho má kdo pozdravit první a tak...

Takže, jestli se chlapi smějí ženám, že se neumějí vyznat v mapě - neplatí to na každou ženu

( s tím já třeba problém nemám )

a nutno uznat, že každý něco umí a něco mu nejde ani náhodou.

Já např. neumím drhat, vyšívat,

pořádně zpívat a kreslit,

nemám řidičák,

neumím hrát na žádný nástroj, ( leda tak na nervy )

nevlezla bych na raft,

neskočila bych padákem,

nechovala hady a pavouky,

nevlezla bych na ruské kolo,

neochutnala bych cizokrajné a exotické jídlo,

ale zkusila jsem střílet na střelnici a docela mi to šlo,

vylezla jsem na Kraví Hoře na rozhlednu, když byla ještě vojenskou hláskou těsně po revoluci

( ale nebylo to snadné! )

a mnokrát potom - když už tam stála nová, pohodlná rozhledna.

Jo, rozhledny, to je moje.

Umím tapetovat, plést, háčkovat, občas něco spíchnu, ale jen něco ne příliš náročného v ruce nebo na stroji,

natírání starého nábytku mě baví, rýpat se v hlíně a pěstovat kytky je pro mne zábava,

plavat a jezdit na kole je samozřejmost.

Před dvěma lety jsem si sama vymalovala obývák, řekla jsem si, když to může dělat kamarádka Irenka,

můžu já taky.

A když jsem řidiči ze Slovenska po telefonu řekla, jak se dostane k nám do areálu 15 km za Prahou, přijel a nemohl si mě vynachválit! v době, kdy GPS ještě asi nikdo neměl.

A když jsem zavařila okurky nebo udělala rybízový džem, snědli jsme to sami, na trh bych s tím nešla. Nejsem Blanka M.

Největší stres byl, když nás nutili na střední škole jednou týdně dělat na soustruhu,

jedna parta měla soustruh a jedna frézu,

čekala jsem, kdy to upnu špatně a přiletí mi obrobek na hlavu.

Jsem prostě na něco kopyto.

A už to,

milé KOČKY,

se mnou lepší nebude.

To pozná každý!

Schválně, je tu někdo, kdo by nepoznal, odkud je to snímek?

Milé KOČKY,

nepodceňuji nikoho a dala jsem ho sem z archivu jen proto, že je tak tulipánoidní.

Lorety

Čas od času se zajímám o nějaké téma víc než o jiné,

a pak se snažím načíst co nejvíc, případně se na ta místa podívat,

tak to bylo a je s Loretami v Čechách,

( Svaté chýše )

dočetla jsem se, že jich tu kdysi vzniklo, vyrostlo, kolem padesáti...

( v baroku ),

zdaleka už jich tolik nestojí, ale i ty zbylé stojí za to navštívit:

všem vám,

milé KOČKY,

které se také zajímáte o církevní stavby a místa s duší

doporučuji:

( pokud se tam vypravíte, poraďte se na internetu s možností vyhmátnout právě probíhající mimořádnou akci ).

já zatím vím o těchto:

Loreta v Praze

Loreta v Rumburku

Loreta v Římově

Loreta v Kosmonosích

Hájek u Č.Újezdu - tu zatím plánuji - prý nejstarší Loreta v Čechách

Loreta ve Starém Hrozňatově

Loreta v Itálii - jeli jsme okolo!!! a zatím jsem tam nebyla

Loreta u Klatov - plánuji

Loreta ve Slaném

Loreta v České Lípě

Loreta jižně od Jičína

( něco jsem napsat zapomněla a budu pátrat po dalších )

Vznik a pověsti o těchto stavbách jsou zajímavé a mají něco do sebe...

Zde pár starších fotek ze Římova:

je tam i pěkný okruh s kapličkami, a kdy jindy, než teď, když jsou louky plné pampelišek, tam zavítat?

a ta první fotečka, to je Loreto italské, vyfoceno z busu, když jsme frčeli z Apulie domů:

Objevy

Relativně často chodívám na návštěvu na ,,své oblíbené,, blogy,

o kterých jsem tu už kdysi psala,

ale vše se mění a tak jsem přibrala do party

i nějaké pro mne nové:

a ty také stojí za to!

však se podívejte,

milé KOČKY,

jistě tu najdete něco zajímavého a podnětného pro sebe!?

https://eklektickydomov.blogspot.cz/search/label/Praktick%C3%A9%20n%C3%A1pady

https://fotodasaf.blogspot.cz/

http://www.slamavbotach.cz/

http://beallara.blog.cz/

Je to silně návykové a občas, když se nejdu delší dobu podívat, co nového na oblíbených blozích, snažím se sama sebe přesvědčit, že se svět nezboří a že ty blogy a lidé, kteří je tvoří, tam budou v pohodě i beze mne.

A co jinak? co nového?

Už se blíží konec dubna a to jsme my, čarodějnice, na výsluní.

( letos mám porouchané koště a nikam neletím ).

Těším se na sobotu, prý mne manžel vyveze do přírody, pod nějakou tu zelenou břízu.

Od sestry

Moje sestra, jelikož byla svědkem mé nehody 13.4.,

se rozhodla mi darovat kytku v mé oblíbené barvě:

nejspíš si myslí, že mě pohled na mini gerbery povzbudí a že budu dříve fit.

Kytka se činí, docela se jí u nás líbí a už vystrčila mnohá poupátka.

Máme se na co těšit.

Já i vy,

milé KOČKY.

Zkusím ji občas vyfotit.

Oběd

Když už se musím zdržovat doma,

musím taky sebe a manžela krmit,

někdy je problém vymyslet, co vařit.

Aby to,

milé KOČKY,

bylo dobré a nebylo to moc často za sebou.

Dnes jsem udělala hovězí na česneku, špenát a bramborové knedlíky.

Je toho dost a zbylo, tak bude i na večeři nebo na zítra?

A zas mám vystaráno.

Manžel mi u vaření pomáhá,

přeci jen se bojíme, abych nespadla do hrnce.

Tak i vám přeji dobrou chuť, ať už máte cokoli.

Bylo to tak horké, že se mi zamlžilo sklo.

Když

Když je člověku nedobře, hned se pozná, kdo to s ním jak myslí!

A tady se,

milé KOČKY,

ukazuje,

že můj muž L., moje sestra Helena, moje kamarádka Jana, kamarádka Marcela z V.,

a pár dalších lidí to se mnou myslí vážně,

jsou schopni mi projevit účast a postarat se o mne.

Jsem za to vděčná a moc jim děkuji.

A velké poděkování za péči rodině mé dcery V.

Co s tím

U nás doma to často funguje tak, že manžel sedí pozdě odpoledne na sedačce před TV a sleduje několik soutěží po sobě,

já sedím u počítače a dělám si svoje...

ale, nejsem hluchá a slyším, co se povídá.

A přiznám se,

milé KOČKY,

že mě už delší dobu vytáčí to neuvěřitelně profláklé

JAKO BY

každý to říká, většinou v nesprávném vyznění,

např.: jako by jsme uklidili....sakra, tak uklidili nebo to jen předstírali?

a podle mne - mělo by to být - jako bychom uklidili!!!

ale je to používáno převážně nesprávně, nelogicky, nesmyslně,

a divím se, hlavně u mladých,

že se asi nezamýšlejí nad tím, co vlastně chtějí sdělit a ačkoli je čeština tak bohatá na výrazy,

moc si s ní nevědí rady.

U těch soutěží je to hodně znát, starší lidé obvykle mívají větší slovní zásobu,

výrazně lepší a bohatší vyjadřování,

podle mého soudu to je tím, že se dříve asi více četlo?

Mrzí mně to.

A taky to, že se mluví ve veřejném prostoru otevřeně sprostě, bez ohledu na přítomnost dětí nebo starších lidí.

Napříč

Manžel potřeboval zajet na hřbitov do Kamenického Šenova - zapálit svíčku matce a upravit hrob.

Vzal mě s sebou, i když nejsem právě ,,ve formě,,

a podle toho vypadá má sklizeň fotek z cesty.

Fotila jsem jen na jednom místě, jedním z fotoaparátů manžela ( můj zůstal osiřelý doma )

a musím říct zcela po pravdě, že by bylo co fotit.

Stromy podél cest kvetly, na černých větvích se bílá vyjímala, leckde byla k vidění již i zeleň, krása nesmírná.

Stručně: Čechy mé, ráj na zemi.

Trasa vedla po vedlejšovkách, jak menším silničkám říkávala mamka.

Tak trochu napříč zajímavou krajinou: Mělník, Štětí, Úštěk, Žandov, Kamenický Šenov a zpět.

Potěšila jsem se navzdory tomu, že se nemohu moc rozhánět a běhat,

jsem momentálně trochu padací a vratká babička.

Dokud doktoři a jiné studované osoby neodhalí důvod mojí nestability, bude to s výletováním

asi trochu horší, ale já se uzdravím a pak to vše doženu.

Všem přeji krásné, vlahé JARO.

Tady máte,

milé KOČKY,

pár snímků z naší výpravy:

( takové paběrky z pangejtu, abych sebou nesekla, kdybych šla dál od auta )

Šišky budou

Vypadá to, že letos šišky budou.

Zatím jehličnany jen kvetou,

ale, je to hezký pohled, že?..

milé KOČKY,

taky se rády procházíte po jarním lese?

Radost

V té mizérii, v jaké se momentálně nacházím,

( to zdraví je nejvíc, ale když zrovna perfektní není? )

mi přišlo vhod,

že mi synovec poslal fotky malé Jůlinky, jeho dcerky.

Každá potěcha, vzpruha, je dobrá.

Je jí právě jeden rok a holka se má čile k světu...

není to tak dlouho, co jsme synovce brávali sebou na výlety,

( třeba Lovoš a Jedlová by mohly vyprávět )

a najednou je dospělý a je z něho táta...

Milé KOČKY,

ono to tak hrozně rychle letí,

za chvíli půjde holka do tanečních,

nakročeno už má:

V lužním lese

Už to máme ,

milé KOČKY,

veselejší, že?

ale, pravda, bylo to dlouhé čekání,

zima, tma, žádné barvičky,

moc se těším na každý pěkný den,

který přijde....

modré nebe, sluníčko, vánek, vyprané prádlo na šňůře,

jaro, jak má být.